Nemoc dna neboli podagra – léčivý jídelníček

Dna oficiálně arthritis urica, i když ve starších textech můžeme také narazit na název podagra nebo pakostnice, je bolestivé onemocnění, které způsobuje krystalizaci kyseliny močové v kloubech a některých tkáních. Když zjistíme, že máme problémy  s tímto onemocněním, je dobré změnit trochu životní styl a hlavně jídelníček, což je první krok k úspěšné léčbě dny.

Útoky podagry se zesilují v situacích, kdy je naše tělo vystaveno stresu, alkoholu a nebo potravinám, které obsahují velké množství purinů. Právě problém s odbouráváním této sloučeniny je základním znakem poruchy metabolismu, kterou nemoc dna je. V minulosti toto onemocnění bylo často spojováno s bohatými lidmi. Konec konců můžeme na záchvaty pakostnice narazit v každé druhé knížce, která se týká počátku dvacátého a celého devatenáctého století (dříve samozřejmě také, ale starší literatura se dnes již moc nečte). Osoby vlivné a mocné, jejichž život se skládal hlavně  z hodování a nezřízeného pití (na  lehkou kuchyň tehdy můžeme zapomenout), prostě nad vznikem nemoci pilně pracovaly celý svůj život. Což také jasně naznačuje, proč dnes již dna přeci jen tolik nezasahuje do života okolních lidí (křiky a vzteklost při záchvatech byly příslovečné). A také nám to i vlastně říká, jak bychom měli postupovat, aby obtíže byly co nejmenší a léčba co nejúspěšnější. Zjednodušeně řečeno, je nutno žít zdravě.

Když nás trápí tato nemoc, musíme si zkontrolovat svůj jídelníček a nejpravděpodobněji ho radikálně změnit. Obecně je dobrá jakákoliv dieta, která se blíží vegetariánství se slušným obsahem mléčných výrobků a vajec (nesmažených). Samozřejmě nemusíme maso vyloučit úplně, jen by ho mělo být na stole během týdne minimum. Pokud už maso jíme, tak bychom ho měli upravovat vařením, dušením, případně, ale pokud možno co nejméně, pečením. Rozhodě bychom ho ale neměli smažit a to ani jako předpřípravu před dušením či pečením (takže žádné zatahování gulášku na oleji – tuk nepoužívat ani při pečení). Nejlepší způsob přípravy je vaření, pokud možno ve velkém množství vody. Vývar by si ale osoba, kterou sužuje dna, měla odpustit, k jídlu by mělo být jen uvařené maso – bez omáčky, která by se na vývaru opírala. Totéž se týká polévek, obecně by měly být pouze na zeleninovém základu. Tuk je možno přidat v malém množství do již hotového jídla – například kousek másla na brambory či olivový olej do salátu nebo těstovin. Je nutno pít velké  množství tekutin – kolem dvou až tří litrů denně, samozřejmě alkohol musí být vyloučen. Vhodná je voda,  bylinkové čaje, slabý čaj nebo přírodní minerální vody bez bublin. Ovocné šťávy bychom měli pít opatrně, ne více než půl sklenice ovocného džusu rozředěného vodou denně.

Různé průzkumy ukazují, že jídelníček člověka, kterého sužuje tato nepříjemná nemoc by měl obsahovat dostatek uhlovodanů, které pomáhají vylučovat kyselinu močovou z těla. A pro změnu tuky (hlavně živočišného původu, ale také rostlinné po tepelném zpracování), podle průzkumů kyselině močové „prospívají.“ Takže když nás týrá dna, je nutno sázet na rýži, pečivo nebo těstoviny. U tuků je bezpečné omezit jeho množství na lžíci až dvě denně (na studeno, jak už bylo uvedeno výše, například do salátu. Díky tomu naše tělo získá potřebné omega tři mastné kyseliny. A pro změnu různá sádla, bůčky, slaniny či kůže je nutno z jídelníčku úplně vyřadit.  Vyřaďme také všechny polotovary, u kterých nikdy nemůžeme přesně vědět, jak byly vyrobeny a také všechny dochucovadla, včetně kořenících směsí obsahujících glutamát či nadměrné množství soli.

Seznam nevhodných potravin, které by nemocný na dnu měl z jídelníčku vyřadit pokud možno úplně a nebo si je dopřát jen v minimálním množství na nějaký svátek: treska, kapr, losos, makrela, pstruh, candát, štika, sledě, uzené ryby, rybí konzervy, krevety, telecí, skopové, jehněčí, většina hovězího, vepřové, pečená kuřata, divočina, husa, kachna, růžičková kapust, brokolice, květák, paprika, pórek, hrášek, kukuřice, špenát, houby, kakao, káva, černý čaj, masové vývary, čokoláda, pikantní koření, konzervy, polotovary.