Vánoce jsou prapůvodně křesťanský svátek a mnoho zvyků a tradic je s náboženstvím spojeno. Mnoho lidí sice během Štědrého dne nejí a večer baští jen rybí polévku a kapra na několik způsobů, ale dělá se to pro jakési zlaté prasátko a protože je to přeci tradice. Ve skutečnosti jde o jeden z klasických křesťanských zvyků, jakým byl půst. Tento náboženský rituál není spojen pouze s křesťanstvím, lidstvo ho zná od pradávných dob a jiné kultury a náboženství se postí také.
Půst rozhodně není určen k hubnutí. Bohužel část lidí ho pouze takto chápe a proto si později mylně vykládají slova dietologů a lékařů o tom, že hladovění je škodlivé. Pokud to děláme pouze proto, abychom shodili kila a týráme dlouhodobě své tělo nedostatečným přísunem energie, tak je to rozhodně velmi špatné. Navíc nás nejpravděpodobněji stejně čeká jojo efekt, který bude asi doplněn nějakými zdravotními problémy, někdy i velmi závažnými a nevratnými.
Ale to, že se nesmí hubnout hladověním, neznamená, že půst je špatný ve všech případech. Naši předkové zpozorovali, že při omezení konzumace některých jídel (proto například zákaz mas, ale povolené ryby) či hladovění jednou za čas, býváme většinou po chvilce oslabení výrazně zdravější a již v antice byla zpozorována i lepší intelektuální forma. Tyto postřehy byly v muslimském světě doplněny i o znalost, že to ale nefunguje u každého a tak vznikla různá další pravidla, například pro těhotné či nemocné.
Zdravost půstu by měla vycházet z docela jednoduchého a logického faktu. Konzumací různých potravin, ale také i normálním životem do těla dostáváme nejen energii a různé pozitivní látky, ale také velkou dávku různých škodlivin. Pokud nemáme úplně ideální životosprávu, tak náš systém vylučování nestíhá tělo úplně očistit a nezdravé látky se postupně hromadí. Vede to k zdravotním obtížím, které začínají migrénami či problémy s pletí a končí nějakou nepříjemnou nemocí.
Samozřejmě řešením by byl perfektní jídelníček doplněný o život v naprosto dokonalém životním prostředí bez stresů. Reálnost něčeho takového je minimální. Ale půst nám s nereálným může pomoci. Je to způsobeno tím, že tělo potřebuje k libovolné činnosti energii. Pokud ji nedostává, sahá do zásob. A najednou začíná spalovat nadbytečný tuk a s ním také uložené škodlivé látky. Tělo se zbavuje toho, bez čeho může bez problémů fungovat, při souběžné ochraně všeho důležitého. Dokonce bylo zaznamenáno, že u hladovícího organismu docházelo k rychlejšímu hojení ran. Samozřejmě tento proces nemůže být věčný, zásoba „zbytečností“ smíchaných se škodlivinami není neomezená.
Za zmínku stojí určitě i fakt, kterého si asi každý z nás všiml, ale většinou pravděpodobně nijak nespojil do dalších souvislostí. Naše tělo občas půst přímo vyžaduje. A to při boji s různými nemocemi. Organismus totiž na válku s chorobami potřebuje co nejvíce sil a konzumace čehokoliv znamená i trávení, tudíž vydávání energie na něco méně důležitého. Proto má přeci své zásoby na horší časy. Proto když jsme nemocní a nebo když nějaký bacil pronásleduje naše dítko, nenuťme se k jídlu. Tělo si řekne, dodržujme jen pitný režim a vše bude v pořádku a naše nemoc bude kratší.
Existuje mnoho různých způsobů detoxikace organismu, pokud si pravidelně dopřáváme tuto kůru, neměli bychom zapomínat ani na postní možnost. Klasická hladovka by neměla trvat méně než dva až tři dny, délka záleží od naší kondice. Rozhodně při prvních pokusech nesmíme přehánět. Nejlepším obdobím pro očistný půst je jaro, léto a začátek podzima. V ideálním případě pro něj můžeme využít část dovolené, kdy nás výrazně méně pronásleduje stres. Než se pro hladovku rozhodneme, je nutno vše konzultovat s naším lékařem. Rozhodně půst není vhodný pro těhotné a kojící matky, děti a náctileté, lidi ve velmi pokročilém věku, každého po závažné operaci a taky pro ty, kteří mají nějaké závažné zdravotní problémy, jako je například cukrovka nebo rakovina či onemocnění štítné žlázy.
Dva tři dny před začátkem hladovění bychom měli upravit jídelníček a jíst již jen velmi lehká a dobře stravitelná jídla. Během hladovky nesmíme vynechávat fysickou aktivitu, ideální jsou různé méně náročné procházky. Je nutno chodit brzy a pravidelně spát. Ideální jsou různé meditační cviky. Po ukončení půstu jsme při jídle velmi opatrní. Rozhodně se nevrháme na mísy plné těžko stravitelných potravin, dobré je začít lehkými, zeleninovými vývary, druhého dne můžeme vyzkoušet trošku vařených brambor nebo nastrouhané jablíčko.
Pozor, v prvních dnech hladovění se mohou objevit některé menší potíže. Patří mezi ně výraznější zápach moči a potu, nejsilnější by měl být mezi třetím a pátým dnem hladovění. Ačkoliv nám to může vadit, toto je právě známka, že se naše tělo zbavuje různých škodlivin. Kromě toho nás mohou bolet ještě klouby, občas se objevují menší kožní problémy. Časté jsou i změny nálad, většinou velmi výrazné, proto je důležité se udržovat v co největší psychické pohodě. Všechny výše zmíněné nesnáze by měly zmizet přibližně pátého až šestého dne. Pokud máme problémů více a nebo trvají příliš dlouho, půst ihned ukončíme a vše konzultujeme se svým doktorem.