Nevolnost nebo pocit těžkosti po jídle

Vánoce jsou svátky lásky, klidu, dárečků a také … přejídání. Ve většině domácností se počínaje Štědrým večerem hřeší více, než je tomu zvykem po zbytek roku. A takové množství jídla velmi často s sebou přináší i pocit těžkosti nebo i přímo nevolnost, kterou buď můžeme protrpět a nebo se jí pokusíme nějakým způsobem řešit.

A jak vlastně ten pocit těžkosti po jídle vzniká? Určitou část viny nesou různé těžko stravitelné potraviny a samozřejmě také větší množství jídla, které jsme do sebe dostali. Náš organismus nestíhá vše zpracovat. Navíc se dost často objevuje i únava a ospalost. Ta nám oznamuje, že krev, která by jinak více okysličovala mozek, tentokrát podporuje hlavně trávicí systém. Žaludek, střeva, játra atd. pracují na nejvyšších obrátkách a i když sedíme či ležíme a nic neděláme, tak celá ta velká továrna, jakou je náš organismus, vydává velké množství energie.

Skvělými pomocníky mohou být fenyklové nebo rozmarýnové čajíky, doporučuje se často také žvýkání anýzových semínek. Mezi další tradiční babské rady patří i konzumace přibližně půl čajové lžičky rozdrcené na drobno majoránky. Je to sice léčba lidová, ale to neznamená, že je špatná či málo účinná. Kvalitu zmíněných bylin potvrzje i věda. Fenykl povzbuzuje tvorbu žluči a žaludečních šťáv a tím také urychluje trávení. Navíc působí močopudně a „větropudně“, čímž se náš organismus zbavuje vedlejších produktů trávení. Stejný efekt na tělo má i anýz. Rozmarýn je zase užitečný, protože nás povzbudí, urychlí krevní oběh a tím vlastně mírně „nakopne“ trávicí továrnu a zrychlí její práci. A majoránka obsahuje třísloviny, které mimo jiné omezují rizika průjmů.

Pomáhá také černý čaj, malý kalíšek něčeho silnějšího a nebo můžeme vyzkoušet i medicínu, kterou se kterou prý seznámila antický svět krásná královna Kleopatra. Řím při pocitu těžkosti, nevolnostech či obecném přejedení užíval slavné otroky s pavími pery, krásná milenka mocných dobyvatelů přišla s něčím přeci jen trošku jemnějším.  Potřebujeme lžíci vinného octa (velmi dobré účinky a pro mnohé příjemnější chuť má středoevropská varianta, kde se používá ocet jablečný), kterou rozmícháme ve sklenici teplé a ne horké vody. Na konec tekutinu maličko osladíme pravým domácím medem (v antice nepoužívali ty divné cukernaté produkty ze supermarketu, které jsou zbavené léčivých látek) a vypijeme. Pocit těžkosti nebo nevolnost by měla pomalu začít mizet již po dvaceti až třiceti minutách.