Každou otevřenou ránu, zvláště pokud krvácí, bychom měli vydezinfikovat. Jinak hrozí, že se do ní dostanou bakterie, které mohou vyvolat různé zdravotní problémy a nebo výrazně zhoršit a zpomalit hojení. Dnes ji můžeme snadno ošetřit různými přípravky z lékáren, ale není tomu tak dávno, kdy nabídka farmaceutů nebyla dostupná pro každého a navíc v mnoha případech její kvalita byla přinejmenším hodně diskutabilní. Tradičně se samozřejmě používal alkohol, ale naše prababičky toho při ošetřování ran měly po ruce mnohem více. Podívejme se na to, jakou, z dnešního pohledu asi hodně netradiční, přírodní dezinfekci se používalo v domácích podmínkách ještě před několika desítkami let.
Po odstranění případných nečistot z rány, jejím pečlivém omytí vodou a osušení, naše prabáby velmi často sahaly po… medu. I velmi malá dávka tohoto kvalitního přírodního sladidla (kdysi nikdo neřešil problémy s dosypáváním cukru či jinými podvody, jaké jsou morem dnešních medů) dokáže zlikvidovat patogeny, kterých je na kůži nepočítaně. Má velmi dobré antibakteriální a antimykotické vlastnosti, obsahuje také různé látky, které pomáhají urychlit léčení. Tradičně se ošetřovalo nejen okolí zranění, ale med se také vtíral přímo do rány.
Další čistě přírodní dezinfekce, která ale asi bude mnoho lidí hodně šokovat, je obyčejná sůl. Její účinky nejsou úplně zapomenuté, stačí se poptat starších kuchařů, co doporučují při různých řezných zraněních, o která v kuchyni rozhodně není nouze. Samozřejmě používání soli na rány k příjemným věcem nepatří, ale je to účinné. Při domácí léčbě se samozřejmě nesypala přímo (solení ran je tradičně zmiňováno jako jedna z metod mučení), používal se roztok, který se připravoval z půl lžičky soli krátce povařené ve sklenici vody. Tím se po vychladnutí rána pravidelně po dobu dvaceti čtyř hodin proplachovala. Slanou vodu při ošetřování používali už staří Egypťané.
No a třetím, asi pro většinu lidí hodně neobvyklým, přírodním dezinfekčním přípravkem je v Česku velmi milovaný česnek. Když se člověk nad tím zamyslí, tak je to vlastně docela logické. Lidově se mu přeci docela často říká nejsilnější přírodní antibiotikum, což znamená, že má velmi dobré antibakteriální účinky. K nim je nutno ještě přidat, že působí dobře i proti virům a různým plísním, což by při ošetřování ran a ranek rozhodně nemělo být k zahození. Tradičně se rozmačkávalo stroužek česneku, kašičku přiložilo na ránu a obvázalo. Obklad se měnil dvakrát denně, dokud se rána nezacelila.
Pozor! S přírodní dezinfekcí bychom rozhodně neměli experimentovat u jakýchkoliv vážnějších zranění bez konzultace s lékařem. Ty musí vždy bezpodmínečně vidět nejdřív odborník.