Zelný list na kolena a klouby

Hlávky zelíV tradiční lidové medicíně se na různé typy bolestí postihující kolena a klouby používá již od nepaměti zelný list. Navíc se doporučuje při zánětech prsu, hemeroidech a na některé kožní problémy (akné, menší nekrvácející rány, odřeniny, suchá či popraskaná kůže). Pokud chceme, aby léčba zelným listem byla úspěšná, musíme se naučit správný postup. Ale žádný strach, není to nic těžkého.

Z hlávky zelí vybereme jeden hezký a nepotrhaný list, který tvarem bude připomínat mističku. Jemně seřízneme silnější žebra tak, aby list byl přibližně stejně tlustý. Pak si vezmeme těžší lžíci nebo paličku od hmoždíře či menší kladívko a jemně naklepáváme vnitřní stranu „misky“, abychom narušili její strukturu. Těžká palička na maso není vhodná, protože riskujeme protrhnutí a také můžeme rozmačkat i stranu vnější, což je u obkladů nežádoucí, protože chceme, aby léčivá šťáva šla do těla a ne ven do obvazu, peřin, prostěradla nebo do oblečení.

Před přiložením zeleného listu bychom měli ošetřované místo správně připravit. Omyjeme ho teplou vodou s mýdlem, vytřeme do sucha a ještě mírně ručníkem promasírujeme, aby se hezky otevřely póry. Kůži ani klouby či kolena ničím nenatíráme. Pak přiložíme zelný list vnitřní naklepanou stranou a jemně ho upevníme obvazem či obinadlem. Nesmíme ho příliš utáhnout, ale zároveň se nám nesmí pohybovat. Necháme účinkovat minimálně dvě hodiny, nejlepší je nechat zelný list působit přes noc (ale ne déle než osm až deset hodin). Druhý den ho odstraníme, místo omyjeme a můžeme ještě ošetřit libovolnou mastí – nejlepší je nějaká, která obsahuje vitamín A.

Pozor, v některých návodech můžeme narazit na informaci, že zelný list bychom při různých potížích s klouby či koleny měli ještě neprodyšně zavinout do nějaké fólie. Tradiční medicína rozhodně tento postup nezná, mimo jiné i z čistě logického důvodu – tyto materiály jsou relativně čerstvého data a naše prabáby je po ruce neměly, tudíž je ani nemohly doporučovat. Pokud bychom listy ještě něčím zabalili, riskujeme vznik nepříjemných a špatně se hojících opruzenin, navíc léčba s minimálním či žádným přístupem vzduchu není tak účinná.