Proč jíst naše podzimní ovoce

Na konci léta dozrávají jablka, švestky a hrušky. Pro nás je to pomalu známka toho, že se blíží zima. A taky jedna z posledních možností, jak posílit tělo vitamíny a živinami, které pochází z našeho regionu. Tím nejenom prospějeme českým zemědělcům, ale navíc pomůžeme organismu bojovat s různými zdravotními problémy a civilizačními chorobami.

Jablko je plod, díky kterému byl člověk vyhnán z ráje. Což i naznačuje, že jde o něco velmi lahodného, co nás přitahuje již od pradávných dob. Ale jejich kouzlo není jen v chuti. Vysoký obsah vlákniny zaručuje, že nás dobře nasytí, ale zároveň nevyvolají pocit hladu a tím pádem bychom po nich neměli tolik přibírat. Pektiny navíc pomáhají při vytváření správné střevní mikroflóry a jak ukazují některé moderní vědecké průzkumy, chrání naši sklovinu a tím pádem také zuby před vznikem zubního kazu. Navíc konzumace podzimních jablek znamená i přísun antioxidantů, které blahodárně působí na naši cévní soustavu, omezují usazování cholesterolu a posilují imunitní systém. Je zde vitamín A a C a navíc zde nacházíme i různé užitečné minerály jako železo, křemík nebo draslík. Jablka zlepšují kvalitu pokožky, nehtů a vlasů, hlídají správnou činnost srdce a na duši nám díky šťavnatému jablíčku bude také lehčeji.

Další podzimní ovoce, které si můžeme vychutnat jsou hrušky. Dříve se je považovalo za afrodisiakum, ale dnes se věda chýlí spíše k názoru, že to bylo spojeno s jejich tvarem (kult plodné matky je neustále v mužském podvědomí), než se skutečnými účinky. Jedná se o mírně kaloričtější ovoce, ale rozhodně to není nic tragického, dostatek vlákniny vše vynahradí. Šlechtěné hrušky jsou velmi dobře stravitelné, mírný problém může být u různých polozplanělých odrůd, které mohou obsahovat více minerálů komplikujících trávení. Najdeme v nich vitamíny A, B a C, a také antioxidanty či draslík, díky kterým jsou doporučené při různých srdečních potížích. Tradičně se radí jíst hrušky při problémech s ledvinovými kameny a močovou soustavou. Je dobré si trochu hrušek nasušit a nebo mít po ruce hruškové křížaly v zimním období. Lze je totiž zalít vroucí vodou a vytvořit tak nápoj, který pomáhá proti horečce a různým zánětům. Mnoho klasických zimních neduhů lze tak zastavit v úplných začátcích.

Poslední pozdně letní a v rámci konzumace vlastně i podzimní ovoce našeho regionu je švestka. Toto pro nás tak typické ovoce, bez kterého si snad Moravák ani nedokáže představit veselý život, ve skutečnosti pochází z Asie a do Evropy ho přinesly řecké výboje v dobách Alexandra Makedonského. Jsou velmi dobrým zdrojem vlákniny (tudíž blahodárně působí na střeva a trávení obecně), ale pozor, jen v sušené formě. Čerstvé jsou tak plné vody, že vlákniny tam najdeme jen normální či mírně podprůměrné množství. Výzkumy naznačují, že pravidelná konzumace švestek (tudíž většinou sušených, přeci jen sklizeň je jen jednou za rok) může působit jako velmi dobrá prevence proti vzniku jak rakoviny tlustého střeva, tak i prsu. Náš organismus ocení pektiny, vitamíny A a E, antioxidanty a polyfenoly. Pozor, mají vysoký obsah cukru, takže to není ovoce, které by ocenili cukrovkáři. Naopak zvýšenou pozornost by jim měli věnovat lidé co trpí problémy s ledvinami, klouby a nebo mají nějaké nervové potíže.