Hroznová réva patří jednoznačně k nejstarším kulturním rostlinám pěstovaným člověkem. Podle různých výzkumů ji naši předkové vysazovali a šlechtili již před více než pěti tisíci lety. A tisíce let se také zkoumá i pozitivní vliv plodů na lidské zdraví. V našich podmínkách dozrávají převážně kolem září a podzim je také obdobím, kdy v obchodech je plno hroznů dobré kvality a za rozumnou cenu. Proč toho nevyužít a nepřipravit si také na zimu hroznový sirup? Recept by měl zvládnout opravdu každý a výsledkem bude velmi chutný a osvěžující nápoj, který navíc prospívá našemu zdraví. Podívejme se na dvě verze – jedna bude česká klasika s cukrem, druhou si lze připravit i bez cukru (té se říká pekmez a je původem z Turecka).
Důvodů proč si vyrobit domácí hroznový sirup je povícero. Jak už bylo před chvilkou zmíněno, ze sirupu si pak budeme moci vyrábět skvělý nápoj, který nás dokáže výborně osvěžit. Také ho lze používat jako sladidlo a samozřejmě je i velmi zdravý. Hroznové víno je dobrým zdrojem draslíku, který prospívá našemu srdci i celé oběhové soustavě a také má mírně močopudné účinky. Najdeme v něm i fosfor a vápník, které jsou nezbytné pro pevné kosti a navíc slušnou dávku hořčíku – ten mimo jiné prospívá naší nervové soustavě. Z dalších minerálů stojí za to zmínit ještě železo, zinek, měď, jód a bor. V sirupu navíc najdeme vitamíny A a B, tak zvaného céčka je v něm díky delšímu tepelnému zpracování jen minimum.
No ale vraťme se zpět k receptům. Nejdříve se podíváme na českou sirupovou klasiku, čili svařování ovoce s cukrem. Přibližně půl druhého kilogramu hroznového vína (nejlepší chuťově je červené, ale dá se bez problémů dělat i z bílého) v hrnci rozmačkáme a promícháme s kilogramem cukru. Přikryjeme a odložíme do chladu do druhého dne. Hrnec vyndáme, ovoce s cukrem a šťávou promícháme, pomalu uvedeme do varu a za občasného promíchání necháme probublávat přibližně patnáct minut. Horký hroznový sirup přeléváme přes nějaké síto do vyvařených sklenic či lahví a rovnou zavíčkujeme. V chladu by měl vydržet několik měsíců.
Pekmez, jak je napsáno v úvodu, se připravuje bez cukru a stačí nám jen hrozny (množství není nutno v receptu uvádět, použijeme, kolik máme po ruce nebo kolik prostě chceme takto zpracovat – rozumné je začít aspoň s dvěma kilogramy) a nějaký širší hrnec. Víno odšťavníme (odšťavňovačem, lisem nebo pořádně rozmačkáme a pak propasírujeme čistou šťávu přes síto) a nalijeme do hrnce. Šťávu uvedeme do varu, stáhneme plamen a necháme pomalu probublávat. Na začátku bychom měli postupně sbírat pěnu (uděláme to tak třikrát až čtyřikrát, než se přestane tvořit) a pak už jen stačí sirup pomalu vařit a redukovat, dokud nedosáhne požadovanou hustotu. Víc práce s tímto receptem opravdu není*. Nakonec hroznový sirup rozlijeme do připravených vyvařených lahví a máme hotovo, zavíčkujeme, uskladníme a používáme podle chuti – když ho uděláme hustší, dá se pak mazat např. i na lívance nebo palačinky, v mnoha případech také může nahradit klasický cukr a je rozhodně výrazně zdravější alternativou.
* Pekmez se v některých regionech dělá malinko jiným způsobem. Tam se po vylisování drť vmíchá znovu do vymačkané šťávy, nechá půl hodiny usazovat a pak se postupuje stejně jako u zde uvedeného receptu. Jen logicky se nakonec ještě musí hroznový sirup přecedit.