O nezdravosti rafinovaného cukru dnes asi už nikdo nepochybuje. Ale jakou alternativu vybrat, když nás přepadne chuť na sladké? Stévie má omezené využití a její chuť nesedne každému, kvalitního medu je pro tepelné zpracování docela škoda, sirupy javorové či melasové nejsou tak dostupné a také nemusí sednout každému. Pokud ale máme přístup k cukrové řepě, můžeme si z ní doma připravit sirup, který možnost volby výrazně rozšíří.
Recept je relativně jednoduchý, budeme jen potřebovat základní surovinu (kterou je samozřejmě cukrová řepa) a trochu trpělivosti. Množství je více méně libovolné, čím více budeme mít řepy, tím více sirupu vyrobíme.
1. nejdříve z kořenů odstraníme zelený vršek a pak je dokonale oloupeme – měly by být ideálně bílé.
2. poté podle možností řepy buď nakrouháme a nebo nakrájíme na co nejmenší kostičky. Čím je to drobnější, tím se celá příprava urychlí.
3. připravenou surovinu dáme do hrnce a zalijeme ji vodou tak, aby byla dokonale zakrytá.
4. vaříme, vaříme, vaříme … Podle potřeb doplňujeme vodu a sbíráme z povrchu vytvořenou pěnu.
5. po dvou až třech hodinkách pomalého vyvařování tekutinu přecedíme a ještě nasekané a dokonale měkké kousky řepy vymačkáme přes nějaké pláténko. Výsledek by měl být co nejčistší, bez nějakých „cucků.“
6. připravenou tekutinu vrátíme zpět na sporák a pomalu ji vyvařujeme, dokud nám nevznikne hustý hnědý sirup – jeho hustota záleží už od osobních preferencí, samozřejmě řidší sladí trošku méně.
7. vše stačí pak už jen rozlít do sterilních lahví a používat podle potřeb – sirupem z cukrové řepy lze nahradit cukr i při pečení, hodí se také na slazení různých nápojů a vařených potravin (například kaší).
info: od bodu čtyři lze postupovat i trochu jinak, ale výsledek pak není tak dokonalý, i když je to trošku méně pracné. Vody můžeme dát trochu více a pak prostě vyvařovat vše tak dlouho a bez dolévání, dokud nám sirup z cukrové řepy nevznikne. Nevýhoda tohoto postupu je ale asi každému jasná. Hustá lepkavá tekutina se mnohem hůře čistí než vodnatější základ.