Červená řepa a její pozitivní účinky na zdraví

Dlouhou dobu byla červená řepa z naší kuchyně vytlačována. Lidé ji brali jen jako nějakou divnou zeleninu, kterou by se mělo používat spíše jen jako krmivo pro dobytek. Další negativní spojení vytvářely školní jídelny, které měly v oblibě házet sterilované, kyselé a dosti zemité kousky řepy k téměř všemu, jako tzv. zeleninovou oblohu a tím se jim u mnoha dětí vytvořit odpor rovnou od nejmenších let. Dnes ale lidé tuto zeleninu pomalu objevují a to nejen pro zajímavou chuť, která vynikne při dobrém zpracování, ale také pro neoddiskutovatelné zdravotní účinky.

Historie červené řepy a také využívání jejích zdravotních účinků sahá až do starověku. Zmínky o využití této zeleniny k léčbě můžeme najít v Babylonii.  Často se uvádí, že řecká bohyně Afrodita vděčila za svou krásu právě jí (i když pozor, tehdy se využívaly listy), odvar z této rostliny byl skládán jako obětina Apollónovi. V římské kuchyni byla řepa velmi oblíbená, v jedné z prvních kuchařek, kterou je Apicius,  najdeme recepty jak na saláty, tak i na vývary a jiné speciality*. Rozhodně tehdy nešlo o jídlo pro dobytek či chudinu, pokrmy z této zeleniny patřily na stůl zámožných patricijů a antických gurmánů. Díky velikosti Římské říše se červená řepa rozšířila do Španělska a Francie a pak postupně na celý evropský kontinent – kolem století čtrnáctého se nepěstovala jen v nejsevernějších částech Evropy. Paradoxně, ve srovnání s dnešní dobou, v kuchyni byl užíván stále hlavně list mladé zeleniny, s postupem času se začalo zkoušet i kořen, ale jako … léčivo. Lidé totiž zjistili, že má pozitivní účinky na rány, zácpy, teploty, a kožní problémy.

Proč je vlastně červená řepa tak zdravá? Asi nikoho nepřekvapí, že je to díky látkám, které obsahuje. Najít v ní můžeme nemalé množství vitamínu B a C, také je zde karoten neboli „áčko.“ No a navíc obsahuje bílkoviny, cukry, vlákninu a důležitý antioxidant betanin. Z minerálů je určitě nutno zmínit vápník, hořčík, železo, sodík a draslík. Léčivé účinky mají jak kořeny tak listy.

Konzumace této zeleniny obecně zvyšuje odolnost organismu. Začaly se také objevovat informace, že může být pomocná i při léčbě rakoviny. Některé průzkumy naznačují, že pravidelné pití šťávy z řepy může pomoci našemu organismu při boji s touto zákeřnou chorobou. Samozřejmě jde jen o doplněk k hlavní kůře, pouze konzumace řepy bohužel nestačí. Pektiny nám pomáhají při trávení, také se snižuje množství škodlivého cholesterolu a navíc se pročišťují střeva. Dost často se nyní doporučuje i během těhotenství, pomáhá totiž při zdravém vývoji plodu. No a také prospívá tvorbě červených krvinek, je vhodná při chudokrevnosti a navíc můžeme ji využít při tak častých potížích, jakými jsou různé chřipky a nachlazení. Nejlepší účinky na zdraví má samozřejmě syrová, pro chuť jsou nejlepší bulvy s maximálně osmicentimetrovým průměrem. Pokud ji tepelně zpracováváme, je lepší ji před vařením neloupat, aby neztrácela zbytečně moc své životodárné šťávy.

Na dobré čištění střev bychom každý den měli vypít přibližně sto padesát mililitrů (necelou skleničku) šťávy z červené řepy, můžeme ji také doplnit šťávou z jablek. Toxiny v našem těle nebudou moc šťastné, ale organismus si radostí povyskočí. Léčivé účinky šťávy také pomáhají překonat potíže, které v těle vyvolává menopauza, povzbuzuje krevní oběh, má močopudné účinky a povzbuzuje metabolismus. Pokud nás trápí vysoký tlak, můžeme vyzkoušet skleničku šťávy se lžící medu. A na chřipku nebo angínu si můžeme odšťavnit deset řep, dvě mrkve a kousek celeru. Při druhé chorobě navíc pomáhá kloktání teplé šťávy. Pokud potřebujeme nějakého pomocníka při hubnutí, tuto roli docela dobře může plnit salát, který uděláme z třech uvařených řep (vaříme ve slupce, po uvaření oloupeme), jedné cibule a jedné velké rychlokvašky. Tento salát je vhodný i pro lidi, kteří mají problémy s ledvinami a játry.  Obecně je vidět, že tato zelenina je opravdu velmi užitečná. Jediný, kdo by si při její konzumaci měl dávat pozor, je cukrovkář. Přeci jen obsahuje vyšší množství sacharidů, takže by v jeho jídelníčku měla být zastoupena s rozumem.

* Jak využívali tuto rostlinu staří Římani v kuchyni? Můžeme uvařit drobnější červenou řepu s hořčičným semínkem a poté ji nakrájenou naložíme do malého množství olivového oleje smíchaného s octem.  Případně si můžeme podle římského gurmána Marka Gavia Apicia uvařit nakrájené listy mladé řepy s pórkem ve vodě, do které přidáme trošku vína a rozdrceného koriandru s římským kmínem. Po uvaření nechme okapat a promíchejme s trochou octa a olivového oleje.