Lidé, kteří milují sladké, moc dobře vědí, jak je těžké se zbavit cukru a sladkostí. Zvláště pokud si rádi sladí kávu nebo čaj. Ale cukr opravdu není to pravé ořechové. Lidově se mu občas říká bílý zabiják. Pokud chceme použít něco místo cukru, máme v dnešní době několik možností. Někdo sáhne po umělých sladidlech, další dá přednost medu, jiný zase vybere stévii a nebo tu ještě máme agávový sirup.
Co to je agávový sirup
Sirup z agáve je relativně hustá tekutina, které vzniká po profiltrování a mírném ohřátí šťávy získané z tohoto sukulentu. Barevné odstíny jsou různé. Můžeme se setkat se světle jantarovými i tmavě karamelovými výrobky. Světlejší mají relativně neutrální vůni, takže se dají v kuchyni celkem svobodně používat. Tmavší jsou chuťově výraznější, někomu připomínají jemný med, jiní zase v nich cítí lehký náznak karamelu. Sirup z agáve se dobře rozpouští ve vodě, takže se hodí při slazení nejen teplých ale i studených nápojů. Na takzvaném Západě ho lidé často používají i při pečení různých koláčů a sladkostí. Existují verze vznikající při nižších teplotách, kterými mohou bez obav sladit i vitariáni.
Výhody sirupu z agáve
Šťáva z agáve obsahuje fruktózu, kterou náš organismus vstřebává pomaleji. Zpomaluje rychlý nástup cukru, dodá tělu hodně enegie a oddálí příchod únavy. Má několikanásobně nižší glykemický index než med – čím více fruktózy, tím je nižší. Z agávového sirupu organismus může získat inulin, který lze nazvat přirozeným probiotikem. Podle různých vědeckých výzkumů může pomáhat udržet hladinu cholesterolu pod kontrolou. Sirup také zlepšuje trávení tuků. Může obsahovat navíc trochu minerálů, jako je například hořčík, vápník, draslík a železo, i když jejich množství není nějak zázračné. Je velmi sladký, takže ho nemusíme používat moc.
Vady sirupu z agáve
Ačkoliv někdy můžeme narazit na různá reklamní hesla naznačující, že agávový sirup je koncentrované zdraví, ve skutečnosti tomu tak rozhodně není. Vědci zjistili, že přílišné množství fruktózy organismu také neprospívá. Navíc sirup je hodně kalorický (i když na druhou stranu lépe sladí než cukr a využijeme ho méně). Jídla nasycená fruktózou nás nasytí mnohem pomaleji, protože tento jednoduchý cukr zpomaluje vytváření leptinu, který je v organismu zodpovědný za regulaci příjmu a výdeje energie. Zvyšuje se riziko, že nevědomky sníme více, než potřebujeme a tím pádem jsou naše kila a celková fyzická kondice ve větším ohrožení. Navíc velký příjem fruktózy silně zatěžuje játra a při jejím zpracování vzniká více kyseliny močové, než by bylo žádoucí.