Sluch je vedle zraku jedním z našich nejdůležitějších smyslů. Dokud ho máme, bereme ho jako samozřejmost. Jenže podobně jako zrak, s postupem let kvalita sluchu ve většině případů slábne. Je proto důležité o něj pečovat a mimo jiné dbát i na správné a bezpečné čištění uší. V tomto případě totiž není vůbec vyloučené, že přílišnou snahou o čistotu, která bude prováděna neodborně, si spíše ublížíme, než pomůžeme.
Naprosto nejčastější a dá se vlastně říci, že i nejhorší způsob čištění uší u lidí je pomocí vatových tyčinek. Téměř každá domácnost má tzv. uchošťoury ve výbavě a už od malička se většinou učí i malé děti, aby co nějaký čas pravidelně těmito klacíky dloubaly v uších. Dříve se místo již rovnou vytvořených dloubátek používaly sirky či špejle, které byly na jednom konci obalené vatou. Občas se také vatová část naslinila (bakterie poté začaly vysílat hromadné děkovné dopisy). Nejdůležitější v celém procesu bylo pořádné zarytí a snaha o vytažení nějaké hezké kořisti.
Dnes lékaři tuto metodu jednoznačně nedoporučují. Jednak naše uši mají přirozenou schopnost se čistit a navíc maz průběžně se sám dostává ven (a o tom, že chrání náš zvukovod snad ani není nutno mluvit). Tudíž pokud my mu do této cesty zasáhneme a tyčinkou sice občas jeho část uchopíme, zároveň ale zbytek natlačíme zpátky do ucha, kde se nám začne hromadit a postupně může vytvořit i zátku. Časté a nešetrné dloubání navíc může poškodit zvukovody a hlavně bubínek. Také pokud nemáme nadměrnou tvorbu ušního mazu a naše tělo se ho umí zbavovat samo, tímto způsobem si dříve nebo později vykoledujeme nutnost návštěvy u „ušaře.“ Nacpaný vosk může vyvolávat i migrény, problémy se sluchem a nebo budeme mít po koupání problém se zbavit vody z uší.
Na jazyk se samozřejmě tiskne logická otázka. Proč se teda prodávají ty čistítka uší, když na čištění uší je nemáme používat? Otázka je logická, ale odpověď také. Ony slouží k čištění, ale vnější části, čistíme jimi totiž ušní boltec a také okolí zvukovodu. A jak si máme čistit vnitřek uší? Dá se vlastně říci, že nijak. Po koupání a mytí stačí otřít okraj zvukovodu ručníkem a tím bychom se měli zbavit mazu, který byl z ucha přirozenou cestou vytlačen. Existují také různé tekutiny, které si rozprašovačem můžeme nastříkat do uší a usnadnit mu tak rozpouštění ušního mazu. Ale místo těchto drahých prostředků z lékáren stačí sáhnout na kuchyňskou poličku a učinit totéž, co ony, jen s pomocí …… olivového oleje (některé prostředky obsahují to samé, jen za pár mililitrů zaplatíte více než za půl litru téhož, jen bez rozprašovače). Pár kapek rozpouští maz, nevysušuje kůži a navíc zabraňuje bakteriím v množení.