V nadpisu vyjmenovaná zelenina má mnoho společných znaků. Nepříliš hezky voní a díky tomu vytváří jisté společenské problémy, pro většinu lidí není poživatelná samostatně a také občas dokáže vyvolat i menší, i když většinou nepříliš závažné, problémy našeho trávicího systému. Přitom česnek, pórek i cibule rozhodně patří mezi velmi zdravou zeleninu, která by na našich stolech neměla chybět.
Cibule si vážíme jako výborného zabijáka různých bakterií. V lidové medicíně má nezastupitelnou pozici při prevenci a léčbě mnoha chorob. A tuto roli potvrzuje i nejmodernější věda. Obsahuje antioxidanty, které celkově chrání náš organismus, v případě cibule se působení koncentruje hlavně na cévní systém. Je schopná také redukovat úroveň cukrů. Ale tento efekt je významný u cukrovkářů, u normálních lidí pohyby hladiny cukru nebyly příliš významné. Redukuje také špatný cholesterol a síra, kterou v nemalém množství obsahuje, působí blahodárně na pokožku, vlasy a na nehty.
Ale zpět k lidovým moudrostem. Cibule by nám měla pomoci i proti parazitům a problémům se žaludkem či střevy. Ale působí i zevně. Například pokud nás štípne nějaká muška či komár, velmi často pomůže, když si ranku potřeme cibulí rozříznutou na polovic. Otok možná úplně nezmizí, ale bude výrazně menší. Vše záleží na tom, jak rychle na útok hmyzu zareagujeme. Co bychom si ale mohli odpustit, jsou dřívější babské rady, kdy se doporučovala cibule i na různé otevřené rány. Někdy to pomoci může, ale spíše u takových věcí, jako je například uzavřený nežit na zádech než například krvácející ranka po říznutí nožem. V druhém případě místo cibulových obkladů preferujme buď čistou vodu a obvaz nebo to podle situace ještě doplňme desinfekcí.
Pórek je asi stále pro většinu lidí jen takové to hnusné něco, co plave rozvařené ve většině vývarů, ať už zeleninových nebo masových. Taková ta součást „kořenovky,“ co se má jen vyvařit a pak pokud možno přecedit. Další využití v kuchyni je výrazně menší, přistupujeme k němu spíše jako k nějakému koření. Tento přístup je vlastně i správný, protože zesiluje chuť mnoha pokrmů, ale rozhodně si nezaslouží pouze pozici přírodního glutasolu, protože se jedná o velmi zdravou zeleninku, která může odehrát velmi užitečnou roli při dietách a detoxikačních kúrách. Navíc působí částečně i jako protijed, což může pomoci při menších problémech s nejedlými (ale ne jedovatými, tam musíme ihned k lékaři) houbami nebo při slabších otravách nějakou nepříliš čerstvou potravinou.
Pórek urychluje vstřebávání cukrů a tuků, ocení ho také každý, kdo má časté problémy se zácpami. Je lehce stravitelný a můžeme ho podávat malým dětem již přibližně od osmého měsíce života. Zároveň jen málo lidí má alergii na tuto zeleninu – pozor, nesmíme si plést alergii a obyčejný odpor k chuti nějakého jídla. Užitečný může být i pro kojící maminky, protože se mu obecně připisuje schopnost zlepšení tvorby mléka. Sníst se dá téměř celý, nebaštíme jen kořínky a koncovky listů. Takže chybu dělá každý, kdo zpracovává pouze onu bílou část. Listy mají možná intenzivnější chuť, ale je tam také více vitamínů, většinou se uvádí dokonce dvojnásobek toho, co bychom získali, kdybychom jedli jen „spodek.“
No a nakonec zůstává česnek. V naší kotlině je již mnoho let uváděn jako všelék. Výtažky z této cibuloviny se staly součástí různých potravinových doplňků, které se prodávají za nekřesťanské peníze a dělá jim reklamu nejedna sportovní celebrita. To můžeme brát i jako potvrzení jeho léčivých sil, které uplatníme jak v prevenci tak i přímo při různých zdravotních neduzích. Podobně jako cibule obsahuje větší množství síry, proto je prospěšný pro vlasy, nehty a pokožku. Úspěšně bojuje s viry, baktériemi a plísněmi, často se mu říká přírodní antibiotikum. Nezanedbatelnou roli může odehrát i při léčbě kašle a nachlazení. Má kolem patnácti antioxidantů.
U části lidí může vyvolat jisté „žaludeční“ problémy, ale většinou záleží na množství, někdy také na druhu a pro některé lidi je stravitelnější, když se ho rozpůlí a vytáhne z něj mladý klíček. Pokud s ním nemáme problémy, může být velmi užitečný jako prostředek, který zlepšuje práci žaludku a střev. Některé kultury ho označovaly i za afrodisiakum, ale rozhodně není dobrý nápad ho za tímto účelem konzumovat pouze jednostranně. Protože lahodnost specifické česnekové vůně je obecně známá a také je považována spíše za cosi hnusného a ne přitažlivého nebo dokonce vzbuzujícího vášeň. Na druhou stranu, člověk, který snědl hodně česneku už jeho vůni vlastně nevnímá. A když budou takoví dva…