Léčivé vlastnosti třezalky lidstvo využívá už od nepaměti. Podle některých legend tato bylina vyrostla na místě, kde upadla setnutá hlava Jana Křtitele, podle dalších se objevila na půdě, kterou smáčela krev z probodeného boku Ježíše Krista. Ve skutečnosti informace o využívání třezalky k léčebným účelům jsou ještě staršího data. Například Mithridatés VI. zvaný též Eupatór Dionýsos tuto bylinku přidával do theriaku, který byl dlouhou dobu považován za všelék či univerzální protijed a jehož složení později inspirovalo tzv. švédské kapky. V domácích podmínkách se nejčastěji využívá třezalkový čaj, olej nebo tinktura. S receptem na poslední zmíněné léčivo se seznámíme na následujících řádcích.
Třezalka chrání před zlou mocí
V křesťanském světě se třezalce připisovala schopnost chránit člověka před různými zlými vlivy. Využívala se při rituálech proti posedlosti démony a k zahánění zlých duchů. Sušená bylina rozmístěná v domácnosti měla chránit obydlí před vlivem nečistých sil. A kousek třezalky se vkládal vyslýchaným zločincům do úst, protože je údajně nutil říkat pravdu. Ve střední a východní Evropě staré slovanské kmeny věřily, že jim třezalka zajistí vnitřní klid a ochranu před zlými duchy i škodlivým působením živlů. Sušený květ nošený v sáčku na krku měl pomáhat v lásce a pokud ho měly při sobě děti, tak je chránil před úrazy. Největší sílu má podle pradávných tradic květ sbíraný během letního slunovratu. To se postupně přeneslo i do tzv. křesťanského světa a třezalku bylinkáři doporučují sbírat během nebo v nejbližším okolí svatojánské noci.
Dnes můžeme brát názory našich dávných předků s velkým přimhouřením oka, ale jejich víra obvykle vycházela z pečlivého pozorování přírody a dlouhodobého zkoumání léčivých účinků jednotlivých rostlin. Přinejmenším část jejich pozorování potvrzuje velmi často i moderní věda. Třezalka se často užívá při depresích a nespavosti, také je doporučována při problémech s játry, trávením nebo žlučníkem. Výtažky mají protizánětlivé a dezinfekční účinky, které lze využít jak při ošetřování různých ranek, tak i třeba na kloktání při problémech s nachlazením či angínou.
Třezalka s trny jako růže
Třezalka s růží nemá ve skutečnosti moc společného. Ale má také trny. Ty jsou sice jen virtuální, ale zato docela ostré. Moderní medicína nevyvrací pozitivní účinky třezalky na lidský organismus. Jenže není pro každého a není už vůbec vhodná jako doplněk k mnoha typům klasické léčby různými léky. Může zhoršovat účinek antidepresiv, imunosupresiv nebo třeba i obyčejné antikoncepce. Také zesiluje citlivost kůže na účinky slunečních paprsků, takže při užívání třezalky je důležité se více chránit před přímým sluncem. Pokud bychom chtěli užívat třezalku pravidelně, rozhodně je důležité vyhledat nějakého odborníka, který posoudí náš zdravotní stav, jestli nemohou nastat nějaké komplikace. V případě užívání léků nebo při nemoci, je konzultace rozhodně nutností, aby samostatná léčba nenapáchala více škody než užitku.
Recept na třezalkovou tinkturu
Na základní tinkturu budeme potřebovat půl litru šedesátiprocentního konzumního lihu a sto gramů bylinky. Tu vložíme do nádoby, zalijeme alkoholem, uzavřeme a necháme za každodenního protřepávání louhovat po dobu dvou týdnů. Pak tinkturu přecedíme přes gázu, bylinky ještě vymačkáme a hotový lék rozlijeme do tmavých lahviček. Zavíčkujeme a uskladníme. Podáváme jednu lžičku ráno a jednu večer. Tinktura se nejčastěji doporučuje při problémech s migrénami, menopauzou, při nespavostí, úzkostech, chronické únavě i při neurotických potížích doprovázených bolestí. Pro léčbu potíží s játry je alkoholový extrakt nevhodný. Ale pozor, jak už je uvedeno v předchozím odstavci, jakékoliv dlouhodobé užívání třezalky a tím pádem i třezalkové tinktury konzultujme s odborníkem. Jako doprovodná medikace k klasickým farmakům se ve většině případů nedoporučuje a může mít negativní efekty nebo účinky léčby anulovat.
Tip: Ze základní třezalkové tinktury můžeme připravit i chuťově vylepšenou medovou. V takovém případě po přecezení půl litru základního léku pečlivě vmícháme ještě jednu deci kvalitního medu. Odložíme na tři týdny a jednou denně opatrně protřepeme. Pak už jen medovou variantu tinktury rozlijeme do lahviček, zavíčkujeme a uskladníme. Místo dvou lžiček podáváme dvě lžíce naplněné do tří čtvrtin.