Péči o zuby nejmenších dětí mnoho rodičů podceňuje. Má dojem, že přece ty mléčné stejně vypadnou a na trápení mrněte kartáčkem je stále ještě dost času. Tento přístup je bohužel chybný a často má i negativní efekty v budoucnosti. Správné čištění zubů by se děti měly naučit co nejdříve, aby díky tomu neměly závažné a nevratné problémy v dospělosti.
Jak už bylo uvedeno, čím dříve, tím lépe. Naprostá většina rodičů čeká do chvíle, kdy se začnou objevovat „mlíčňáky.“ Jenže to už je dítě docela velké a novou, přeci jen ne úplně příjemnou, činnost vnímá od začátku negativně – mimo jiné i proto, že kartáček, i ten měkký trochu škrábe a v puse překáží. Místo toho by se mělo již v několika týdnech miminku ukazovat, že nějaké jemné masírování dásní je každodenní záležitost a také … zábava. Po každém krmení počkejme tak dvacet minut až půl hodiny, abychom neriskovali případné zranění a prstem omotaným gázou lehounce dítku přetřeme dásně. Usmíváme se přitom a děláme vše proto, aby se mu to líbilo.
Dále je nutno dbát na výběr správného kartáčku na zuby. S masírováním dásní prstem končíme, když se začnou objevovat první zoubky, pro ně si koupíme kartáček pro nemluvňata, který později nahradíme malým dětským kartáčkem. Obecně by měl být co nejjednodušší a malý. Vyhněme se různým zábavným tvarům, zvlněním atd. Část se štětinkami by měla být na povrchu rovná, hustá a měkká. Kartáčky vyměňujeme ve chvíli, kdy zpozorujeme různé deformace, nedržme je ale ani déle než dva měsíce užívání. Nový pořizujme také ve chvíli, kdy drobeček zkoušel jím čistit podlahu nebo zuby kočce či křečkovi.
Rodiče se při výuce musí vyzbrojit trpělivostí. Důležité je od začátku dbát na správnou techniku čištění zubů, ale asi každému je jasné, že neohrabané dětské ručičky budou potřebovat velmi mnoho času na naučení správných pohybů. Zvláště protože zde bude neustálá snaha si způsob zjednodušovat. Jenže pokud bychom polevili a dovolili mu si ty zoubky jen tak protáhnout zleva doprava a vyplivnout pastu, tak to bude dělat celý život. Každodenní mytí kartáčkem by navíc nemělo být součástí hry, ale plně samostatným úkonem, kde se dítě ničím nerozptyluje. Ideální je, pokud má k disposici zrcadlo a vidí co dělá.
Co se týká výběru zubní pasty, tak na začátku, kdy se zoubky teprve prořezávají, stačí obyčejná voda. Později si si pořídíme libovolný z produktů, které jsou na trhu a které jsou určeny pro nejmenší děti. Tyto pasty prochází velmi náročným testováním a schvalováním, tudíž žádná není špatná. Ale také ani jedna z nich neudělá zázraky. Naprostá většina výsledků čištění závisí na tom, jestli si zuby dítě „pucuje“ správně a pravidelně. Při nákupech můžeme ignorovat reklamy, protože magické zubní pasty patří do stejné říše pohádek jako žvýkačky na čištění zubů.
No a na konec už od nejmenšího věku navykněme chodit dítě k zubaři. Tady je důležité se poptat maminek a tatínků v okolí, jaké mají zkušenosti. Protože vztah dítka k dentistům se velmi silně odvíjí od prvních návštěv či prvních zákroků. Rozhodně musí jít o lékaře, který má dobrý vztah k dětem, umí je rozesmát, odvádět jejich pozornost atd. Pobyt v zubařském křesle nikdy nebude extra příjemný, ale nemusí to být vždy mučírna. Pokud víme, že náš „felčar“ je spíše drsnější, nezapisujme k němu potomky, ale hledejme někoho jiného.