O prospěšnosti včelího medu asi nikdo nemá pochybnosti. Bohužel to, co se nabízí ve většině našich obchodů s opravdu kvalitním výrobkem toho nemá moc společného. Navíc někteří včelaři se naučili své produkty „obohacovat,“ takže ani u tohoto zdroje nemůžeme mít jistotu, že kupujeme to, co nám tvrdí. Proto je dobré znát několik domácích triků, které nám pomohou pravý med rozeznat.
1. Jistou nápovědou nám může být i nálepka na sklenici. Jestliže narazíme na informaci, že se jedná o směs medů ze zemí EU a mimo EU, tak bychom se měli takovému medu raději vyhnout. Určitě moc kvalitní nebude. Jednak je u něj povolena vyšší hodnota HMF, který můžeme označit za jakýsi ukazatel kvality (jedná se o látku vznikající při ohřevu, čím je jí více, tím má med horší vlastnosti), navíc nevíme v jakých podmínkách vznikal, čím byly včely krmeny a navíc může obsahovat i pyly z různých tropických rostlin, na které můžeme být alergičtí. Obecně se dá říci, že v obchodech lze kupovat pouze med, který má jasně uvedenu jednu zem původu (a vybíráme pak náš region a ne exotiku). Ještě lepší je, pokud na sklenici nemáme jen adresu distributora, ale víme i od jakého včelaře pochází. Ale i u takového bychom měli být opatrní a ještě ho doma prověřit.
2. Nabereme med na lžičku a necháme ho pomaličku stékat. Pravý by se měl táhnout, pokud s ním někdo prováděl nějaké alotrie, tak se nám začne trhat.
3. Kvalitní med se ve sklenici přelévá výrazně pomaleji (samozřejmě pokud je v tekutém stavu) než ten nekvalitní, který má zvýšený obsah vody.
4. Když nabereme kvalitní med na lžičku a nalijeme ho pak zpět do sklenice, u pravého by měla vzniknout jakási pyramidka, u nepravého spíše čekejme dolíček.
5. Jestliže nám sklenice medu stojí několik měsíců a stále je dokonale tekutá bez jediného náznaku cukernatění, může se jednat o falešný med. Ale tady hodně záleží na druhu, například akátové či lesní medy krystalizují výrazně pomaleji – na druhou stranu, kvalitní med dříve nebo později zcukernatět musí.
6. Můžeme trochu medu pomalu nalévat do sklenice s vodou. Pravý by se měl pomalu vrstvit na dně, ten nepravý se začne velmi rychle a rovnoměrně rozpouštět.
7. Jestliže med vystavíme vysoké teplotě (například v mikrovlnce), ten kvalitní by měl začít velmi rychle karamelizovat. Falešný nebo pančovaný spíše bude vřít a bublat.