Známe to asi všichni. Jednou za čas přijde den, kdy se nějak nemůžeme vyhrabat z postele, když z ní nakonec vylezeme, tak se nám vůbec do ničeho nechce a nejpravděpodobněji vše skončí tak, že se celý den budeme potácet od ničeho k ničemu. Pokud nás lenost přepadne jen jednou za čas, tak se vlastně nic moc neděje. Problém je, když takový stav máme každodenně a nebo když chuť na nicnedělání přijde ve chvíli, kdy máme velké množství povinností. Bohudík existují různé metody, které nám pomohou lenost překonat.
1. Velmi často je lenost spojena s něčím konkrétním. Sice se nám na první pohled zdá, že vlastně nemá žádný důvod, ale většinou je to obava či nechuť z nějaké jednoduše definovatelné činnosti. Měli bychom pečlivě popřemýšlet a zjistit o co jde a jaké jsou alternativy, jak to udělat jinak. A nebo jestli prostě lenost nemusíme překonat, protože důsledky nicnedělání nebudou výrazně nepříjemnější.
2. Základem každého úspěchu je motivace. Pokud se neustále podceňujeme a nacházíme sto a jeden důvod proč něco nejde, tak se ani nedokážeme rozhýbat k nějaké činnosti. Protože nám podvědomí lživě našeptává, že to stejně nemá smysl. Proto je dobré úplně změnit přístup a spíše vycházet ze zásady, že s trochou snahy jsme schopni překonat každé potíže a zvládneme úplně všechno.
3. Naše pracovní místo by mělo být pokud možno co nejprostší. Pokud bude přeplněné různými fotografiemi rodiny, zábavnými hrnečky, časopisy, obrázky atd., naše mysl bude mít neustále tendenci putovat někam jinam a schopnost koncentrace na práci bude výrazně snížená. Podobné je to i s prací na počítači, pokud kromě povinných věcí máme ještě otevřené různé facebooky či internetové komunikátory nebo hry, tak většinou se nám do práce moc nechce a nebo jí uděláme výrazně méně než obvykle. Lenost se často projevuje i jako bezcílné překlikávání mezi různými internetovými stránkami, které nemají spojitost s naší prací.
4. Většinu lidí hudba při práci rozptyluje. A souběžně si většina lidí myslí, že je to opačně. Ale jedná se spíše o zvyk a strach z ticha.
5. Lenost nejčastěji překonáme velmi jednoduše. Prostě zatněme zuby a začněme něco dělat. Dokud budeme jen postávat či polehávat a přemýšlet o nesmrtelnosti chroustů, nic se nezmění. Ale i malá aktivita nás vytrhne z letargie a práce nám najednou půjde hezky od ruky.
6. Nemalou roli hraje i správná a vyvážená strava. Každý asi velmi dobře ví, že když se něčím přejí a nebo jídlo nebylo obecně příliš zdravé, tak se najednou cítíme velmi těžko a otupěle. Dá se říci, že zde nejlépe platí klasické: jezme do polosyta, pijme do polopita. Vyhýbejme se cukru. Kromě stravy samozřejmě hraje roli i dostatek odpočinku, kvalitní spánek je základem aktivního života.
7. Příčinou lenosti je někdy i nadměrný perfekcionismus. Pokud si myslíme, že vše musí být nejdokonalejší a vidíme nějaké překážky v realizaci, tak se nám najednou do ničeho nechce. Pokud nějakou práci začneme, vždy bude dost času ji dodělat a nebo případně vylepšit nějaké detaily, které v první verzi nevyšly úplně dokonale.
8. Obklopujme se úspěšnými lidmi. Pokud kolem nás budou jen takoví, kteří vysvětlují, jak co nejde a proč je všechno na nic, lenost se nám nepodaří překonat, protože nám bude připadat přirozená. Jestliže ale uvidíme kolem sebe úspěch, ten nás dříve nebo později začne motivovat k větší aktivitě.