Během prvního roku dítěte probíhá u kojence velmi bouřlivý vývoj. Bez nadsázky se dá říci, že tak rychle, jak se rozvíjí v tomto období, to už nikdy v životě nezopakuje. U každého miminka je tento proces trošku rozdílný, ale dá se říci, že jisté obecné znaky v určeném čase by měly vystupovat, nebo alespoň většina z nich.
První měsíc se kojenec naučí správně dýchat (ano v bříšku za něj dýchá maminka), jíst a také zjistí, jak se přizpůsobovat různým změnám teploty. Na konci prvních třiceti dnů by převážně v poloze na břiše mělo být schopno na chvilku nadzvednout hlavičku. Mělo by pohybovat ručičkami i nožičkami, i když tyto pohyby budou z našeho pohledu spíše chaotické a bez většího smyslu. Mělo by dokázat svírat pěstičky a také občas zaostřit svůj pohled na náš obličej. Začíná vydávat také první zvuky.
Na konci druhého měsíce již převážně hlavičku umí nejen na chvilku nadzvednout, ale také ji zvládne pootočit na obě strany. Pokud ho začneme mírně přitahovat do sedící polohy, hlavičku dokáže trochu udržet vyrovnanou, i když to není příliš sebejisté. Pomalu může začít mizet úchopový reflex, dítě má čím dál tím častěji otevřené dlaně. Začínáme pravidelně slyšet různé zvyky, pozorujeme také proměnlivou mimiku obličeje kojence, zvláště pokud nás zpozoruje. Miminko také čím dál častěji sleduje předměty ve svém okolí.
Ve třetím měsíci se vývoj samozřejmě nezastaví. Dítě na jeho konci už převážně provádí tzv. pasení koníčků a pokud ho přidržujeme v sedící pozici, drží hlavičku, i když je ještě mírně nakloněná dopředu. Má otevřené dlaně a začíná si také všímat vlastních rukou a rádo je pozoruje. Je vidět, že reaguje na zvuk a otáčí hlavičku za jeho zdrojem.
Na konci měsíce čtvrtého bychom od kojence měli očekávat v situaci, kdy leží na bříšku schopnost zvednout nejen hlavičku ale i hrudníček. Začíná také používat obě ručičky, zvláště při chytání různých hraček. Ale stále ještě přitom pozorujeme výraznou nejistotu. Když na něj dospělý člověk začíná mluvit, většinou se směje a raduje a také často si „povídá“ – jde o klasické miminkovské žbrblání.
U konce pátého měsíce by se dítě mělo v pozici na břiše docela bez problémů nadzvedávat samo na rukou. Chytání různých předmětů a manipulace jimi by také měla být již norma. Začíná se obracet na strany a když ho držíme v sedící pozici, bez problému udržuje vztyčenou hlavičku. Kojenec reaguje nejen na hlas, ale také na jeho zabarvení, čím dále tím více si chce „povídat,“ stejně jako to dělají ti obři kolem něj.
Když má dítě již půl roku, tak se zvládne obracet jak ze strany na stranu, tak i jen udržovat pozici na boku. Sedá si přitahované (a ne pevně držené) za ruce. Pokud mu dáme podporu za zádíčka, v sedící poloze se dokáže i udržet. Docela dobře také rozlišuje cizí osoby od členů rodiny. Kojenec by měl také již velmi dobře zvládat krmení lžičkou.
Po devátém měsíci by zdravě vyvinuté dítě mělo přidržované zvládat i krůčky. Mělo by také dokázat si samo stoupnout – pokud se něčeho přidrží, například mříží postýlky. Ze sedu si dokáže lehnout na břicho a také se začíná svobodně plazit a snaží se i chodit po čtyřech. Rádo se převaluje. Menší předměty by měl kojenec zvedat a používat nyní nejen celou rukou, ale také jen palcem a ukazováčkem. Také je schopen začít hledat schovávané předměty. Začíná vyhazovat hračky z postýlky a nebo vůbec pohazovat věci a pozoruje, co to udělá. Brumlání nyní využívá k tomu, aby přitáhl pozornost dospělého.
Na konci prvního roku by vývoj kojence měl být završen schopností chodit s využitím minimální podpory jedné ruky a občas už také začíná dělat své první úplně samostatné krůčky. Pozornost dovede rozptýlit i na více předmětů, dva až tři jsou norma (bude mít v rukou dvě hračky, ale bude se dožadovat ještě té třetí, tam na poličce). Měl by začít také reagovat na jednodušší příkazy, zvláště v situacích, které se často opakují. S tím by měla být spojena znalost již několika desítek slov a možná i schopnost říci svá první dvě tři slůvka.