Řešíme sladkosti pro děti

Sladkosti a děti to je věčné téma. Reálně většina rodičů a prarodičů svým ratolestem dopřává cukr v množství větším než malém, ale při různých debatách s kamarádkami u dortíku a kafíčka se všechny maminky zapřísahají, že tomu tak vůbec není. Extrémy jsou ve většině případů nesmysl a tím pádem i u sladkostí bychom měli k problému přistupovat s rozumem a bez dogmatismu.

Jsou skutečně sladkosti pro děti opravdu tak strašně nezdravé, jak se dneska s oblibou tvrdí? Samozřejmě, že je to trošku jinak. Sacharidy obecně neškodí, jsou dokonce pro život nutné. Větší váhu bychom měli přikládat složitým sacharidům, ale ani ty jednoduché, dnes tak často proklínané, nejsou úplně bezvýznamné. Dokážou přidat rychle energii a také bez prodlevy vysílají mozku signál, že je člověk již nasycen. Což je občas užitečné, protože děti jsou velmi fyzicky aktivní. Samozřejmě v rychlé energii je i jejich vada, protože nenaplní žaludek a sílu, kterou dodají, tělo velmi rychle spálí. Podle různých tabulek dítě může jíst bez problémů mezi patnácti až dvaceti pěti gramy cukru – což je přibližně několik bonbónů nebo pět větších kostiček čokolády. Převážně se dnes doporučuje dávat malé množství něčeho sladkého dopoledne a nebo po nějakém sportovním výkonu či po náročnějším výletu (například po vystoupání nějakého kopečku). Malou kostičkou čokolády můžeme omezit riziko vzniku hypoglykemie.

Mezi sladkostmi bychom ale měli výrazně rozlišovat. Minimum problémů a dokonce i nějaký zajímavý přínos pro zdraví (vitamíny a minerály) budeme mít, pokud dítku jednou za čas podáme čokoládu. Samozřejmě musí být z kakaa a nejlepší jsou ty čisté či s oříšky. Rozhodně nekupujme příliš často ty, které jsou naplněné nějakým přeslazeným krémem. Relativně neškodné jsou i různé musli tyčinky (kontrolujme složení), čisté sušenky nebo například chalva. Za celkem neutrální můžeme považovat různé velmi rychle rozpustné bonbony a želé. Výrazně nevhodné jsou tvrdé či lepivé bonbony a sladkosti. Problém je zde hlavně v tom, že se jedná asi o nejlepší zdroj zubního kazu. Pokud dovolíme dětem před spaním jíst tyto cukrovinky, tak jejich chrup skončí oblepený sladkou hmotou. Část rodičů kupuje různé sladkosti, na kterých se píše, že mají extra minerály nebo vitamíny nebo je v nich spousta mléka. Jenže v naprosté většině je také velké množství barviv a jiných tzv. éček, které promile pozitivního vlivu velmi negativně vyváží. Takže než koupit nějaký výrobek, kde je napsáno, že je tam celá sklenice mléka nebo tři jablka, dejme dětem opravdové mléko nebo pravá čerstvá jablíčka.

Důležité je, aby jídlo bylo pro dítě potěšením. Aby ho nemělo spojeno s neustálou buzerací a širokým spektrem zákazů a příkazů. Pokud náš drobeček nesedí celý den jak buchta v koutku, ale je hodně aktivní, tak mu nějakým malým bonbonem, koláčem a nebo kouskem čokolády neublížíme (stačí si vzpomenout na vlastní dětství či dětství našich rodičů, také nebylo cukruprosté). Důležité je, abychom množství určovali my a ne robátko. Rozhodně bychom mu neměli vrazit do ruky plný sáček mlsání, což je jedním z nejrozšířenějších a zároveň nejhloupějších rodičovských a hlavně prarodičovských zvyků. Dítka se bohužel téměř nikdy samy neomezí, ale zároveň si velmi rychle zvyknou na to, že místo pytlíčku mají v ruce jen jeden drobný mls. Také bychom neměli zapomínat na to, že pro dítě jsme vzorem a bude opakovat to, co vidí u rodičů. Pokud se celá domácnost bude stravovat u hezky prostřeného a barevného stolu a jíst pestrá jídla, mrňousky většinou ani nenapadne koukat po zelené, žluté a červené z čistého cukru. Protože takové hezké barvičky má každý den na talíři. Mezi časté chyby patří také doslazování dětských pokrmů, aby „to měl lepší.“  Děti mají velmi citlivé chuťové buňky a proto pokud se řídíme naším vkusem při případném slazení, tak jim … přeslazujeme a samozřejmě je na takovou chuť učíme.