Aspergerův syndrom patří mezi ty vývojové poruchy, jejichž příznaky můžeme pozorovat u dětí už v relativně nízkém věku, ale jistotu získáme až výrazně později. Lidově se onemocnění také často říká lehčí forma autismu. Lidé s tímto postižením mají obecně problémy v navazování komunikace, komunikaci a také v představivosti.
Na rozdíl od autismu se děti s Aspergerovým syndromem vyvíjejí relativně normálně, příznaky této poruchy jsou dost slabé. Dítko se příliš neliší od svých kamarádů, rodiče často první známky považují spíše za výjimečné nadání či dokonce náznak geniality. Takový drobeček se často naučí docela rychle mluvit a při komunikaci užívá bohatý jazyk s velkým množstvím „dospělých“ slov a obratů. Mívá také výrazně větší zájem o učení nějakého předmětu, který začíná pečlivě studovat ještě před nástupem do školy. Často si můžeme všimnout, že takovým dětem normální pohádky nic neříkají, místo toho si vytáhnou encyklopedii či knihu s matematikou a nebo například jízdní řád. Rychle zvládají čtení a počítání, prostě rodiče místo stížností na problémy jsou nadšeni, že jejich drobeček je tak nadaný.
První obtíže přicházejí obvykle při častějších kontaktech s jinými dětmi. Už od prvních společných zábav můžeme pozorovat, že dítě postižené Aspergerovým syndromem těžko nachází společnou řeč na hřišti. Občas to řeší i tím, že se snaží dominovat a vnutit svůj styl zábavy. Z toho důvodu je často kolektivem odmítáno či odstrkováno a nechápáno. Rodiče také z postupem času zjišťují, že mají některé malé výchovné problémy. Například nemohou přidrzlému šprčkovi vysvětlit, proč je společensky nepřípustné komentovat vzhled jiných lidí na veřejnosti a nebo k cizím lidem přistupovat tak, jako by to byli členové rodiny. Dítko, které má Aspergerův syndrom, navíc často reaguje neadekvátně k závažnosti situace. Dokáže ho velmi rozčílit to, že někam zašantročilo malou kostičku od stavebnice a z míry ho většinou vyvádí jakákoliv změna plánů. Bohužel téměř nikdy není možné určit přesnou diagnózu u této poruchy ještě v předškolním věku.
Nejčastější příznaky Aspergerova syndromu:
– dítě si moc neumí hrát s jinými dětmi
– často je od nejmenších let zajímají čísla, písmena a geometrické tvary
– nezvládá abstraktnější hry opřené o představivost, preferuje zábavu s reálnými předměty a v reálných situacích
– má problém si zvyknout na společenské zásady ve školce, škole a na veřejnosti
– špatně zvládá nové situace, má raději, když život jede stále v zajetých kolejích
– často je přecitlivělé (nebo naopak necitelné) na chuti, vůně, zvuky, světlo, barvy nebo dotek
– mívá větší problém s empatií neboli má omezenou schopnost pochopit pocity a motivy druhých osob
– reaguje velmi emotivně, občas i agresivně a to i když jde o úplné banality
– objevují se problémy s koordinací pohybů (běhá toporněji, nezvládá jízdu na kole atd.), objevuje se odpor k různým formám zábavy, které se opírají o jistou manuální zručnost (plastelína, kreslení, lepení)
– mluví výrazně dospěleji než by to odpovídalo věku, rádo používá velmi přesný způsob vyjadřování, občas se objevují hodně umělé obraty
– často nechápe žerty, rčení a nadsázku
– zřídkakdy se dívá do očí
– řeč těla je jiná než u vrstevníků
– v dětství problém se zájmeny
– zvláštní intonace hlasu
– má problémy s pochopením mimiky jiných osob, samo ji také nezvládá.