Cukrová pasta je pradávný depilační prostředek, který vznikl pravděpodobně v zemích Blízkého Východu a v posledních letech u nás získává čím dál tím větší množství příznivců. Můžeme si ji koupit v obchodě, ale ekonomicky mnohem výhodnější bude domácí výroba. Recept není nějak náročný, jen depilace vyžaduje jistou dávku cviku a zkušeností. A proto je mnohem lepší mít přinejmenším na počáteční pokusy něco, co nás stojí doslovně pár korun.
Připravíme si hrnec (nejlepší je s širším bílým dnem) a odměříme čtyři sta mililitrů cukru, padesát mililitrů vody a padesát mililitrů čiré (raději přecezené) citronové šťávy.* Všechno rozmícháme, měla by nám vzniknout bílá kašička. Zapneme sporák na střední plamen a za stálého míchání začneme vařit. Cukr by měl velmi rychle zprůhlednět a začne se objevovat pěna. V té chvíli ještě stáhneme plamen a neustále mícháme. Co chvíli hrnec odsuneme z přímého ohně, mícháním odstraníme pěnu a zkontrolujeme cukr, jak karamelizuje. Ve chvíli kdy tekutina má konzistenci podobnou oleji a zlatavou barvu s načervenalým nádechem, naše cukrová pasta je hotova. Pak ji už jen rozlijeme do širších sklenic či kelímků, aby se nám později pohodlně ohřívala ve vodní lázni nebo mikrovlnné troubě a uskladníme.
Způsoby aplikace jsou dva. Z malého množství mírně ohřáté hmoty si můžeme udělat kuličku, kterou zpracujeme jako plastelínu a pak jí jezdíme po odmaštěné kůži nahoru a dolů a depilujeme. Je to nenáročné, ale nepříliš výkonné. A nebo si menší množství depilační cukrové pasty vetřeme proti směru chloupků a pak plátky strháváme po jejich směru (pomoci mohou depilační proužky). Úspěšnost záleží na šikovnosti a hlavně na délce chlupů. Příliš dlouhé a příliš krátké cukrová pasta nepřichytí. Po depilaci se samozřejmě pořádně umyjeme. První pokusy se většinou nezdaří a člověk je ulepený až po uši, ale když si spočítáme cenu cukru, citronu a halířové náklady na energii, pak je porovnáme s hotovými cukrovými pastami, tak to za tu trochu snahy při učení stojí. Navíc metoda je v porovnání s voskem či depilačními strojky mnohem méně bolestivá.
*Poměr čtyři ku jedné vypadá sice šíleně, ale tento recept opravdu funguje a dobrou domácí cukrovou pastu vyrobíme pravděpodobně už napoprvé. Když použijeme více vody (některé návody uvádí dokonce poměry dvě ku jedné ve prospěch vody), vaření trvá dlouho (skoro tři čtvrtě hodiny) a je těžké přesně trefit ten správný moment, kdy už je vše hotovo.