Deset pravidel pro výživu nemluvněte

Správná výživa malého dítěte už od prvních dnů jeho pobytu na světě je základ budoucího zdravého rozvoje. Existuje spousta různých doporučení a triků, každá rodina má nějaké vlastní domácí ověřené postupy a mnoho z těchto rad se často vzájemně vylučuje.Dále proto jen uvedeme desatero, které se téměř vždy shoduje.

1. doporučuje se, aby dítě bylo, pokud to samozřejmě zdravotní podmínky umožňují, do šestého měsíce  (čili cca sto osmdesát dní) svého života krmenou pouze mateřským mlékem. Dostane tak všechny potřebné živiny a zároveň se mu ideálně posílí imunita.

2. pokud musíme dítě v prvním pololetí jeho života přikrmovat něčím navíc, musíme k tomu přistupovat jako k doplňku a ne k náhradě mateřského mléka. Proto takové jídlo podáváme vždy až po kojení.

3. pravidelnost a četnost krmení je dosti individuální, lepší než obecné tabulky jsou konkrétní potřeby (čili samozřejmě hlad, převážně signalizovaný pláčem) našeho miminka.

4. nové potraviny zařazujeme do jídelníčku postupně. Nedáváme mu najednou více druhů ovoce a zeleniny, či maso s přílohou. Na začátku života by mělo poznávat chuti a rodič by měl zase pozorovat, jestli se neobjevují nějaké nežádoucí alergické reakce. Méně je vždy více, drobnému miminku úplně stačí tři až pět lžiček novinky během jednoho krmení.

5. i dětské polévky můžeme mírně omastit (tuk například pomáhá při vstřebávání vitamínu A z mrkve), vhodné je kvalitní máslo, olivový olej nebo za studena lisovaný olej řepkový.

6. doporučuje se, aby různé obilné kaše byly obohaceny železem.

7. když začínáme zařazovat do jídelníčku maso a zeleninu, neměly by být rozmixovány na dokonale hladkou kaši, ale měly by dítě mírně motivovat k procvičování žvýkání.

8. pečlivě kontrolujme složení potravin, do dětské stravy rozhodně nepatří různá éčka, sladidla či konzervanty.

9. příkrmy podáváme lžičkou a nebo v hrnečku. Rozhodně by je dítě nemělo pít z lahve s dudlíkem – učíme ho dospělý způsob přijímání potravy.

10. jídlo určené pro miminko nepřisolujeme, nekořeníme ani nesladíme. Pokud možno ho ani neochutnávejme, protože pak budeme mít pokušení ho upravit podle našeho gusta (z dospělého pohledu je naprostá většina dětské stravy nevýrazná a nedobrá). Jenže naše smysly jsou již „zkažené,“ pro dítě je i obyčejná uvařená mrkev obrovským chuťovým zážitkem, který není nutno kazit čímkoliv dalším.