Nebojme se naše dítě vystavovat pravidelně, ale samozřejmě s rozumem, nižším teplotám než doporučují babičky, které by drobečka navlékly do svetříku i v přetopené místnosti. Otužování mu výrazně zvýší imunitu a bude lépe připraveno nejen na chladnější roční období, ale i na kontakt s bacily, kterých je v dětském kolektivu nepřeberné množství. Pokud ho budeme přehřívat, tak mu narušíme termoregulaci organismu a tím také oslabíme jeho odolnost.
Vše začíná u oblékání. Mnoho rodičů má mylný dojem, že pokud dítko má studené nohy nebo ruce, tak se ho musí okamžitě do něčeho zabalit. Přitom končetiny vůbec nejsou správný „teploměr,“ není jim dokonce ani nosík. Pokud chceme zjistit, jak je dítěti teplo, sáhněme mu na krček. Pokud je suchý a teplý, nemusíme se vůbec stresovat. Případně pozorujme jeho obličejík – zdravě růžový je v pořádku, červené skvrny mohou znamenat začátek omrzlin a pokud mění barvu do fialova, situace je kritická. Zpocená tvář a hlavně horký a mokrý krk znamenají zase opačnou situaci, čili dítě je oblečeno příliš teple a měli bychom mu něco sundat. Obecný princip oblékání dětí je docela jednoduchý. Pokud miminko nechodí, dáváme mu o jednu vrstvu více než nám a pokud se začne hýbat, mělo by mít o jednu méně. V zimě mu chráníme hlavně hlavu, ruce a nožky.
Otužování můžeme začít regulací teploty v bytě. Doma bychom měli mít přibližně dvacet stupňů, v dětské ložnici může být klidně i o stupínek či dva méně, stejně je drobeček pod peřinkou a určitě se nezačne jen tak odkopávat, aby mu začala být zima. Děti by si měly zvykat na takovouto teplotu již od relativně malého věku. Navíc pokud mimino bude žít v přetopeném a suchém prostředí, dojde k narušení nosní sliznice, která je přirozenou bariérou, co chrání lidský organismus před útokem různých onemocnění. Dítě se otužuje i na pravidelných procházkách, častým omylem rodičů je představa, že během různých rýmiček a kašlíků by drobek měl zůstat doma v přetopené místnosti. Přitom je to úplně naopak. Svěžíí čistý vzduch mu často při drobných nemocech přinese výrazně větší úlevu. Samozřejmě pokud nemoc provází vysoká teplota, tak na procházky už nemůže.
Pokud je venku chladněji, ale zároveň nefouká vítr, můžeme dítěti na chvíli sundat čepičku a při dalších procházkách tento čas prodlužujeme až na deset minut. Doma ho nechávejme běhat jen v kraťáscích či lehké sukničce a tričku, před koupelí mu můžeme dovolit chvilku ťapat nožkama ve studenější vodě. Postupně ho také navykejme na chladnější (samozřejmě ne ledové) koupele. Také ho můžeme otužovat střídavými sprchami, začneme teplejší a po chvíli ji změníme na maličko chladnější. Délka takového otužování záleží od věku, půlroční miminko by nemělo být vystavováno chladnější fázi déle než minutu. Roční by mělo zvládat i pětiminutovou otužovací akci (samozřejmě, pokud začneme s tím až v jednom roce, tak nedáváme mu to najednou, ale až po pár týdnech). V létě mu dovolujme, samozřejmě v rámci možností, pobíhat bez botiček na trávě nebo na písku. Ideální jsou dovolené u chladnějších moří (v Evropě se jedná hlavně o pobřeží Atlantiku a také Balt či Severní moře), čerstvý vlhký vzduch naplněný minerály mu jen prospěje a vlnobití za slunečního dne mu udělá ideální otužovací masáž. Otužovat ho můžeme dokonce i zmrzlinou jen … ne tehdy, kdy se obvykle dává. Není vhodná během horkých letních dnů, zvláště pokud je drobeček rozpálený. Ale večer či během pošmournějších dnů může jeho zdraví prospět. Jen před zmrzlinkou by si mělo trochu ochladit krk, například skleničkou studené, ale ne ledové vody.