Přinesli jsme si domů krásný nový nočník a dítě rozhodně dozrálo do momentu, kdy by mělo začít odkládat plenky. Proto se nám automaticky na ústa dere otázka, jak nyní našeho potomka naučit, aby začal ke svému vylučování přistupovat přeci jen dospělejším způsobem.
Nesmíme zapomínat, že velmi důležitou roli bude hrát i náš osobní přístup k celé záležitosti. Když se rozhodneme naučit dítě používat nočník, nesmíme to brát jako nějaké galeje nebo nepříjemnou povinnost. Přistupujme k zadání jako k další hře, kterou si s robátkem užijeme. Nejde ani tak o to, abychom začali dělat různé opičky, jako spíš o příjemnou a pozitivní náladu, kterou přeneseme i na dítě. No a nyní se podívejme na základní postupy, kterých bychom se při výuce měli držet.
– rozhodněme se pro nějaký konkrétní den, kdy s učením začneme. A buďme důslední, neodkládejme to pak (výjimkou je samozřejmě nemoc či nějaká velmi stresující událost v rodině) a hlavně pak už „nočníkování“ nepřerušujme, mělo by být každodenním pravidelným rituálem. Začít bychom měli spíše během dne, rozhodně ne v noci a večer se start také příliš nedoporučuje.
– začínejme dítěti oblékat věci, které se velmi jednoduše svlékají. Nemělo by běhat celou dobu s holým zadečkem, protože svlékání před vylučováním je také velmi důležitá činnost, kterou se musí naučit. A mělo by to pokud možno zvládat samo. Možná budeme muset doplnit trochu šatník o různé kalhotky, slipy, volnější sukénky a kalhoty.
– pokusme se posadit dítko na nočník vždy, když začne vysílat signály, že se chystá kakat nebo čůrat. Pokud je neumíme přesně rozeznat, dělejme to v pravidelných dvouhodinových odstupech. Je užitečné si předem načasovat vše tak, aby nám čurání a kakání nekolidovalo s procházkami.
– když se dílo podaří, nezapomeňme dítě pochválit.
– sezení na nočníku by nemělo trvat více než několik minut. Pokud to zrovna nevyšlo, nevadí, zkusíme to později. Mezi nejčastější rodičovské chyby patří držení dítka klidně čtvrt hodiny, protože „to přeci musí vyjít.“ Takovým přístupem ho stresujeme a činnost mu znepříjemňujeme.
– pokud z nějakého důvodu si zrovna teď nechce sednout, v žádném případě ho nenutíme.
– naučit dítě na nočník nějaký čas trvá. Během této doby se nám mnohokrát stane, že si „ustřelí“ jen tak do kaťátek. V takové situaci ho nesmíme peskovat. Přistupujeme k problému bez emocí a v klidu, prostě jen dítko převlékneme a zašpiněné oblečení vypereme. Pořiďme si více látkových a papírových utěrek, které bychom měli mít během týdnů výuky průběžně po ruce.
– pokud během učení dítě projeví zájem o obsah nočníku (a to i třebas prstíkem) a nebo se snaží o kakání či čůrání mluvit, nekritizujme ho za to. Je to přirozené, na výchovu bude času dostatek.
– je vhodné dítěti vše co chce vědět vysvětlit. S učením na nočník nám také mohou pomoci plyšáci a panenky, kteří si na čistý nočníček rádi sedají.
– užitečné je začít také hned se základními hygienickými návyky, jako je utírání zadečku a pravidelné mytí ručiček.
Dokonalé zvládnutí této činnosti ve většině případů trvá do tří měsíců, velmi rychlé děti se perfektně naučí ovládat své vylučování přibližně za šest týdnů. Ale pokud zrovna váš potomek i po třetím měsíci má stále problémy s počuráváním a pokakáváním, nezoufejte. Dříve nebo později se to naučil každý.