Podzimní dieta aneb jak se nachystat na zimu

Příchod podzimu vypadá docela sympaticky. Sice se krátí dny, ale také příroda kolem nás získá nové barvy, vidíme babí léto, na obloze můžeme pozorovat celé romány, které začínají vypisovat stěhovaví ptáci táhnoucí za teplem. Ale krásy si může vychutnat jen část lidí, pro mnohé podzim znamená nedostatek energie, únavu, ospalost, deprese a další doprovodné efekty stále kratších dní. S částí těchto pocitů by mohla pomoci podzimní dieta, či přesněji mírná úprava jídelníčku podle potřeb ročního období.

S přicházejícím podzimem není důležitý jen relativně mizerný pocit, jaký člověka provází. Jsou zde i výrazně hmatatelnější důkazy změny ročního období. Není možné hodnotit, jestli horší nebo lepší než v létě, ale prostě jsou jiné. Sice už nám asi nebudou hrozit spáleniny od slunce a úžeh, ale za to nejpravděpodobněji narazíme na více lidí, které trápí nějaké nachlazení či chřipka. A tyhle nemoci si rády vybírají další oběti. A nejraději mají ty, jejichž organismus je z toho, či onoho důvodu oslaben. Mnohému je možné předcházet správnou sezónní změnou jídelníčku neboli také to můžeme nazvat jakousi podzimní dietou.

Rozhodně bychom si měli neustále hlídat dostatečný přísun ovoce a zeleniny, které jsou pro nás nejpřirozenějším zdrojem mnoha různých vitamínů. Důležité je také to, aby tyto plodiny pokud možno pocházely z našeho regionu a aby také rostly přirozeně a ne ze skleníku. Ale to samozřejmě neznamená, že bychom se měli vyhýbat ovoci a zelenině, které pochází z exotičtějších zemí. Na podzim je obecně dobrý čas na hroznové víno, citrony, pomeranče, grepy, ale také, pokud jsou, tak i na rajčata, papriky, zelí nebo zelenou petrželku. Pravidelně každý týden bychom měli jíst luštěniny. Je dobré doplnit zeleninu a menu obecně o různé bylinky, zde si samozřejmě můžeme vystačit i s nákupem sušených, ale mnohem lepší je využít sílu čerstvých rostlin, které ještě na podzim rostou.

Z masa bychom nyní měli preferovat spíše drůbež (nejlepší je krůtí, po něm následuje kuře či slepice a teprve pak kachna či husa) nebo případně telecí či jehněčí. Samozřejmě vepřové není zakázané, ale nesekáme už lesy a nebo netrávíme celé dni na poli, proto jeho tučnost může být nyní spíše na obtíž. Ale řízek z prasečí kýty jednou za čas nikomu neublíží. Minimálně jednou týdně by se u nás na stole měla objevit ryba. Pokud je to opravdu jen jednou, tak je lepší vybírat netučné mořské, pokud ji jíme častěji, je to celkem jedno.

Nezanedbávejme mléčné výrobky. Sklenice mléka denně nikomu ještě neublížila. A není ji nutno pít, může se stát součástí nějakého jiného jídla, jako například ranní miska vloček či módního musli. Na podzim je ale důležité také začít jíst pravidelně různé jogurty, případně je můžeme doplnit také o kefíry či acidofilní mléka. Nemusíme sahat po produktech z reklam, důležité je jen to, abychom místo jogurtu nejedli nějakou zvláštní škrobovou hmotu. Složení výrobků je vždy možno ověřit na obalu. A pokud výrobci nevěříme, výrobek prostě nekupujme.

Podzimní dieta by také měla obsahovat dostatek česneku. Je sice pravda, že část lidí, má s touto zeleninou problém, ale na druhou stranu, nic lépe nechrání naše tělo před chřipkami a baktériemi, které roznáší různá onemocnění. Samozřejmě jídelníček plný česneku znamená i lehce nevábný zápach z úst, ten je před nějakou společenskou událostí možno neutralizovat například žvýkáním zelené petrželky. No a na konec bychom během podzimu neměli zapomínat na přísun hořčíku. Je možné ho do sebe pumpovat v různých pilulích, lékárníci v okolí to určitě ocení. Ale mnohem rozumnější je prostě do jídelníčku zařadit různé potraviny, které ho mají dostatečné množství. A mlsouny určitě potěší, že hořčík mohou do těla dostat z banánů, čokolády, sušených meruněk nebo oříšků. A když v jídelníčku budeme mít i už výše zmíněné luštěniny, tak rozhodně nám nedostatek magnesia nehrozí.