Již od pradávných dob se borovice využívá k léčivým účelům. S mírnou nadsázkou se dá říci, že zpracovat můžeme téměř celý strom. Zdraví prospěšné látky najdeme v kůře, smůle, jehličí a samozřejmě také v pupenech. Obzvlášť ty poslední jsou v lidové medicíně velmi oblíbené. Většina lidí připravuje z čerstvých sirup, o kterém jsme tu již před časem psali, ale léků se z borovicových pupenů dá vyrobit mnohem více. Dokonce je můžeme využít i při domácí péči o pleť.
Střevní chřipka navzdory svému názvu s tou klasickou chřipkou moc společného nemá. Jedná se o nemoc postihující naši trávicí soustavu, kterou převážně vyvolávají rotaviry. Léčit se de facto příliš nedá a během tří až pěti dnů převážně sama ustoupí. Přesto ale můžeme využít různá doporučení či babské rady, díky kterým se průběh střevní chřipky zmírní.
Když většina lidí dojí banán, slupku jde rovnou vyhodit do smetí. Je to trochu škoda, protože obsahuje spoustu zdraví prospěšných látek, jejichž využití v domácí léčbě je velmi snadné. Obyčejné slupky často dokážou de facto zadarmo nahradit doplňky stravy či kosmetické přípravky, jejichž pořízení by nás jinak stálo nemalé peníze.
Většina lidí má ve zvyku drůbeží maso před vařením velmi pečlivě omýt. Dělaly to přeci už jejich babičky a hygiena musí být na prvním místě. Jak ale v posledních letech ukázalo několik vědeckých výzkumů, v tomto případě jsou naše snahy o čistotu spíše na škodu. Masu tím nijak extra nepomůžeme a naopak zvyšujeme riziko, že v domácnosti někdo dostane žaludeční problémy.
Kapusta kadeřavá, známá také pod názvem kadeřávek nebo jarmuz, dlouhou dobu v našich kuchyních odehrávala jen roli popelky. Málokdo ji při vaření používal, pokud se vůbec na stole objevila, tak většinou jen jako zelená ozdoba nějakých pokrmů. V posledních letech se to mění. Kadeřávek začíná dobývat zpět ztracené pozice*. Mimo jiné i proto, že je velmi zdravý.
Jednou z nejoblíbenějších bylinek, které se po zimě používají v našich luzích a hájích při detoxikaci organismu, je jednoznačně kopřiva. Mladé výhonky, které na jaře vyraší, v sobě ukrývají velkou sílu. Tu je dobré uskladnit i pro zbytek roku, kdy máme k dispozici už jen starší a méně účinné rostliny. Můžeme je samozřejmě nasušit, ale také se dá připravit léčivý kopřivový sirup.
Profil na Facebooku se stal nedílnou součástí života mnoha lidí. V naší zemi se na něj denně přihlásí přibližně každý třetí člověk. Proto je také stále důležitější mít pod kontrolou, co na této sociální síti veřejně sdílíme. A nejde jen o informace, které se dostanou pouze mezi úzký okruh známých. Nemálo věcí může o nás prozradit i takzvaná profilovka neboli naše úvodní fotografie.
V dnešní době můžeme kedlubny koupit více méně celoročně. Dostupné jsou rané i pozdní odrůdy a samozřejmě naše obchody zásobí také pravidelný dovoz ze zahraničí. Vybírat bychom měli menší a pevné bulvy, které chutnají nejlépe a také obsahují nejvíce prospěšných látek. A rozhodně neodtrháváme listy – ty jsou totiž z celé kedlubny nejzdravější.
Popraskané paty nejsou pouze estetický problém. Dokážou nám i velmi znepříjemnit život. Zvláště během léta, kdy mají tendenci praskat až do krve. O chození na boso pak můžeme zapomenout a v kritických momentech se každá delší procházka stává utrpením. Domácích metod, které ošetřují a léčí prasklé paty je více. Některé velmi oblíbené využívají… úplně obyčejný citron.
Všichni lidé mají sny, ale naprostá většina si z nich pamatuje jen minimum. Často v nás zůstává pouze takový nejasný pocit, že se nám něco hezkého nebo ošklivého zdálo, ale detaily mizí z paměti doslovně během pár vteřin po probuzení. Ale existuje několik doporučení, díky kterým si budeme sny pamatovat výrazně lépe.
V posledních deseti až dvaceti letech mezi příznivci přírodní léčby roste popularita původně jihoamerické rostliny známé u nás pod názvem lichořeřišnice. Jedná se o bylinku se zajímavými účinky, kterou navíc můžeme využít v kuchyni při přípravě zdravých a chutných salátů či pomazánek. Ale kulinářským experimentům se na následujících řádcích věnovat nebudeme. Místo toho se podíváme na vlastnosti a přípravu tinktury z pupenů lichořeřišnice.
Samo krvácení z nosu převážně není bolestivé. Zvláště pokud se jedná o situaci, která vznikne takzvaně jen tak sama od sebe a nebo například po silnějším smrkání. To ale neznamená, že tekoucí krev není vůbec žádný problém. Jedná o společensky, fyzicky i psychicky diskomfortní situaci a proto je rozumné znát různé způsoby, jak krvácení z nosu co nejrychleji zastavit. S jedním z nich přišel i redaktor zdravotnického magazínu Harvardské univerzity Patrick J. Skerret.
Jedním z tradičních českých jídel, která si dopřáváme hlavně během velikonočních svátků a na jaře, je masová nádivka s kopřivou. Ve chvíli, kdy se rozhodneme vyrazit do přírody natrhat bylinky nutné pro její přípravu, rovnou jich můžeme nasbírat trochu víc. A co nám po vaření zůstane, využijeme na výrobu kopřivové tinktury. Dá se ji udělat nejen z listů a lodyh, ale i z kořenů.
Slavný starověký filozof Platón tvrdil, že státní úřady by neměli zastávat lidé, kteří neumí číst a… plavat. Jeho výrok v dnešní době můžeme brát s mírným přimhouřením oka, ale na druhou stranu se opravdu dá říct, že plavání rozvíjí tělo podobně dobře, jako čtení pomáhá v rozvoji našeho mozku. Podívejme se na pět hlavních důvodů, proč bychom měli chodit pravidelně plavat.
Jantar byl považován za magický kámen již od starověku. Talismany a šperky s tímto polodrahokamem měly chránit před bolestmi, závažnými nemocemi i před neštěstím. Jeho významnou pozici potvrzují i archeologové, kteří jantarové předměty objevili i v Tutanchamonově hrobce. I dnes má jantar v přírodní medicíně významnou roli. Ale místo talismanů se z něj většinou vyrábí léčivá tinktura.
Lesk na rty se používá z více důvodů. Zvýrazňuje jejich velikost, tvar i barvu a navíc je také chrání před přesušením a různými atmosférickými vlivy. Lze ho koupit v libovolné drogerii či obchodu s kosmetikou, ale také si můžeme vlastní domácí lesk vyrobit sami. A kvalitou či účinky se od těch kupovaných lišit nebude. Dá se říci, že pokud použijeme kvalitní suroviny, nejpravděpodobněji bude i lepší.
Asi pro každou ženu jsou chloupky v obličeji takovým menším soukromým prokletím. Hlavně pokud se jedná o brunetku, u které je každý chlup velmi výrazně viditelný. Můžeme je trhat jeden po druhém jemnou pinzetou. Můžeme se také svěřit do rukou odborníkům z nějakého kosmetického salónu. A také při odstraňování chloupků můžeme vyzkoušet vosk nebo různé ověřené domácí metody.
V posledních letech se velmi často mluví o takzvaných superpotravinách čili o potravinách, které mají vysoký obsah vitamínů, minerálů a antioxidantů. Řadí se mezi ně i černá rýže, příloha, která je už od pradávných let opředena různými zajímavými mýty. Mimo jiné se traduje, že šlo o jídlo, které z ohledem na naprosto jedinečnou chuť vlastnosti směl jíst pouze čínský císař a jeho rodina. Pro obyčejný lid byla černá rýže zakázaná – dokonce prý i pod hrozbou trestu smrti. Dávné doby ale už skončily. Dnes si tuto jedinečnou dobrotu s jemnou oříškovou chutí může dopřát každý.
Kwokova nemoc neboli syndrom čínské restaurace je druhem pokrmové alergie, která se obvykle objevuje u lidí často konzumujících takzvané čínské jídlo. Úplně přesné příčiny výskytu tohoto zdravotního problému stále nejsou známé. Odborníci podezírají, že hlavním viníkem v tomto případě je citlivost na glutaman sodný nebo jeho nadměrný příjem.*
Pampeliška je tak rozšířený plevel, že si většina lidí ani neuvědomuje, že se jedná i o velmi kvalitní léčivou bylinu. Přitom to naznačuje už její celý název pampeliška či smetanka lékařská. Vlastnosti této rostliny lékaři zkoumají již více než tisíc let. Jedním z prvních byl slavný Avicenna, který ji doporučoval při potížích s vodnatelností, jako sérum proti kousnutí škorpiona a také jako velmi dobrý lék na játra.