Kolem Velikonoc se v mnoha českých domácnostech objeví na parapetu mistička nebo půlky vaječných skořápek s vysetou řeřichou. A jak skončí svátky, tak většinou z našich domovů zase zmizí. Přitom je to docela škoda. Řeřicha setá je hodně zdravá a dá se říci, že roste skoro sama a nemusíme se o ni příliš starat. Proto má určitě smysl ji pěstovat a hlavně přidávat do různých jídel jako chutné a léčivé koření celoročně.
Máta je jednou z nejpopulárnějších bylinek, kterou si snadno vypěstujeme nejen na zahrádce, ale i doma v květináči. V středomořské a blízkovýchodní kuchyni se často využívá při vaření. Dokáže přidat velmi zajímavou chuť dokonce i masovým pokrmům. V létě se s ní můžeme často setkat ve velmi oblíbeném drinku mojito a její lístečky se přidávají pro lepší chuť do karaf s chlazenou vodou a ovocných limonád. Významnou roli hraje také v domácím léčitelství. Mátový čaj se tradičně podává pro lepší trávení a při žaludečních potížích. Ale léčivých účinků má výrazně více. Podíváme se na ně na následujících řádcích.
Pokaždé s příchodem jara přichází také začátek nové bylinkářské sezóny. Nejdříve začínáme sbírat různé drobné květinky, jako je například prvosenka, podběl nebo sedmikráska. Případně se zaměříme na medvědí česnek nebo mladou kopřivu. Ale velmi brzy zvedneme oči vzhůru a díváme se, co roste na okolních stromech a keřích. V lese zpozorujeme, že na smrku se začínají objevovat světle zelené výhonky. Ty jsou v tradiční lidové medicíně využívané pro přípravu léčivého sirupu. Recept je velmi snadný, stačí jen maličko trpělivosti a můžeme si nachystat dostatečnou zásobu na celý rok.
Lidstvo využívá anýz už více než čtyři tisíce let. Mohli bychom se s ním setkat už v kuchyních starověkých Egypťanů, Řeků i Římanů. Nejčastěji ho kuchaři přidávali do pečiva nebo sladkostí. V oblasti Středomoří ho najdeme také v pálence raki, jejíž historické kořeny sahají někdy do poloviny prvního tisíciletí. No a samozřejmě nemůžeme zapomenout ani na francouzský pastis, s jeho typickou anýzovou vůní a chutí nebo na českou anýzovku. Anýz si lidé oblíbili nejen díky specifické chuti, ale také kvůli jeho pozitivním účinkům na naše zdraví. Ty můžeme velmi snadno využít například přípravou léčivého čaje.
Bobkový list neboli vavřín patří mezi nejpoužívanější koření nejen v české v kuchyni. Spousta polévek či omáček se bez něho neobejde. Ale nejedná se pouze o nějaké zajímavé dochucovadlo. Podobně jako další přírodní přísady přidávané do jídla má i bobkový list léčivé účinky, které lidé ve Středomoří znají už od starověku. Vavřínový keř hraje významnou roli v antické legendě o nymfě Dafné, která prchala před neodbytným bohem Apollónem. Lístečky také využívaly řecké věštkyně v slavném Delfském chrámu, protože věřily, že dokáže posílit jejich psychické síly. Moderní věda potvrdila, že vavřín obsahuje mnoho zdraví prospěšných látek. Jejich působení můžeme vyzkoušet například přípravou čaje z bobkového listu, která je opravdu velmi jednoduchá.
Vejce jsou zdrojem mnoha zdraví prospěšných látek. S mírnou nadsázkou se dá říci, že patří k několika málo potravinám, jež poskytují tělu téměř vše, co potřebujeme ke zdravému životu, včetně velmi kvalitní bílkoviny. No a samozřejmě také skvěle chutnají, takže jsou mimo jiné neodmyslitelnou součástí snídaně v mnoha domácnostech na celém světě. Nejčastěji se podávají smažená, naměkko nebo natvrdo. A právě způsob přípravy docela výrazně dokáže ovlivnit, jak náš organismus využije všechny látky, které vajíčka obsahují.
Máta peprná (Mentha piperita) se v léčitelství užívá už od pradávných dob. Její latinský název má původ ve jménu řecké nymfy Minthe, která se podle legend měla snažit svést boha podsvětí Háda. Za trest ji jeho žena Persefona proměnila právě na tuto drobnou bylinku. Řekové mátu využívali v kuchyni, pro lepší trávení a také při různých pohřebních rituálech. Její příjemné aroma se také využívalo jako přírodní parfém. Mátové lístky se umisťovaly pod talíře, aby jejich sladká vůně přinesla přízeň bohů. V českých domácnostech se s mátou můžeme nejčastěji setkat v podobě čaje na trávení, ale ještě účinnějším lékem mohou být kapky, které lze velmi snadno vyrobit v domácích podmínkách.
To, jak náš organismus snese konzumaci alkoholu, záleží na mnoha faktorech. Někdo může pít téměř bez zábran a druhý den je možná jen trochu unavený nebo nevyspalý. A někdo jiný se napije jen trochu a následujícího dne má dojem, že mu odbíjí poslední hodinka. Vliv má věk, váha, tréning, jídlo a kromě mnoha dalších věcí samozřejmě také to, co daný večer popíjíme. Jenže ráno už je to vlastně celkem jedno. Pokud trpíme kocovinou, předchozí den či večer už zpět nevrátíme. Dokonalý lék proti tomuto neduhu ještě nikdo neobjevil. Ale existují různé metody, které nám přinesou alespoň částečnou úlevu a učiní den snesitelnějším. Pomoci mohou samozřejmě i bylinky.
Kyprej vrbice je široce rozšířená trvalka, se kterou se nejčastěji můžeme setkat na březích řek, jezer či hodně vlhkých loukách. Občas ji lidé vysazují i jako okrasnou rostlinu na zahrádky. Dříve se také velmi často využívala v lidové medicíně, i když s nástupem moderních léčiv postupně postupně začala mizet z obecného povědomí. Ale nezmizela úplně. Bylinkáři i lidoví léčitelé na ni samozřejmě nezapomněli. Kvete od června do září, kdy je také nejlepší období pro sběr léčivé nati. A pokud si ji někdo nestihl nasbírat, tak to není žádný velký problém. Sušená nať, ze které můžeme připravit léčivý čaj, se celkem snadno dá pořídit v mnoha obchodech s bylinkami.
Většina jablek prodávaných v supermarketech, které patří velkým obchodním řetězcům, přímo láká k nakousnutí. Plody jsou jeden jako druhý, skoro žádné viditelné poškození, krásné syté barvy a také výrazný lesk. Jen vzít do ruky, přivonět a zakousnout se… do navoskované slupky. K čemu vlastně prodejci či dodavatelé ovoce vosk na jablkách používají, o jakou látku se může jednat a také jak se ho zbavit rozebereme na následujících řádcích.
Česneková tinktura může být velmi pomocným domácím léčivem při chřipkách a nachlazení. Tímto způsobem se také v českých domácnostech nejčastěji využívá. Ale její účinky se neomezují pouze na podporu léčby různých respiračních a sezónních nemocí. Česnek obsahuje velké množství zdraví prospěšných látek, které působí komplexně na celý lidský organismus. Také existuje tzv. tibetská česneková kúra, kterou údajně mniši z Tibetu již před více než tisíci lety doporučovali jako univerzální léčivo, které nám pomůže dosáhnout dlouhověkosti ve zdraví. Recept není nijak náročný a v porovnání s jinými tinkturami se připravuje relativně rychle.
Příprava trnkového likéru je zajímavým a chutným způsobem, jak získat a zakonzervovat léčivé vlastnosti tohoto ovoce. Nápoj používaný k domácí léčbě pomáhá při zánětech dutiny ústní i krku, zmírňuje žaludeční problémy a také může pomoci zlepšit fungování oběhového systému. Recept není nějak náročný, jen vyžaduje trochu trpělivosti. Ale výsledek určitě stojí za to.
Bobule hlohu neboli hložinky můžeme sklízet od září až do listopadu. Ovoce má příjemnou lehce nasládlou a mírně trpkou chuť. Ještě více sladkosti nabírají po přemrznutí, ale pak se už nehodí například na sušení. Pokud je zpracováváme tepelně na marmeládu nebo na sirup, tak přemrzlé plody nevadí, ale podle léčitelů více zdraví prospěšných látek získáme z ovoce, které jsme sebrali ještě před příchodem prvních mrazíků.
Rýmovník citronový, latinsky Plectranthus amboinicus je docela nenápadná rostlina, příbuzná s našimi hluchavkami, která se čím dál tím častěji objevuje v českých domácnostech. Lidé ho pěstují jako přírodní repelent, který docela úspěšně odrazuje hmyzí návštěvníky před návštěvou našich domácností, koření, které dokáže velmi příjemně obohatit chuť mnoha pokrmů a také pro jeho léčivé účinky. Konec konců i český název této exotické rostliny docela jasně naznačuje, k čemu se asi u nás obvykle používá. Při léčbě rýmy můžeme sáhnout po jejích čerstvých lístečcích, ale rozhodně stojí za to mít po ruce i domácí rýmovníkový sirup.
Kaštany ve většině lidí vyvolávají velmi pozitivní myšlenky. Ruku na srdce, kdo z nás si na podzim jen tak nezvedl jeden či dva krásně lesklé hladké plody jírovce a nedržel je chvilku v ruce nebo nepřinesl domů. Doma z nich samozřejmě můžeme vyrobit zvířátka a panáčky pro potěšení našich ratolestí a nebo můžeme sáhnout do receptářů našich babiček. Ty plody kaštanů zpracovávaly na různé léčivé přípravky. Jedním z nich je kaštanová tinktura, kterou se často považuje za jeden z nejúčinnějších domácích léků na různé bolesti a proti křečovým žilám.
Kopřiva dvoudomá zaujímá v přírodní medicíně velmi významné místo. Většina lidí využívá na jaře posbírané listy mladých rostlin nejen pro obohacení velikonočního jídelníčku, ale i k různým očistným kůrám, pro zlepšení funkce jater, žlučníku, proti chudokrevnosti nebo k různým kosmetickým účelům. Přitom také na podzim může tato léčivka hodně nabídnout. Dozrávají kopřivová semínka, která můžeme s mírnou nadsázkou označit za jednu ze superpotravin jednadvacátého století. Semena kopřivy se dají celkem bez problémů pořídit v různých bylinkářských obchodech, ale vlastní sběr přinese určitě hodně radosti a navíc nezatíží peněženku.
Plody černého bezu neboli bezinky se v lidové medicíně využívají k léčbě mnoha zdravotních neduhů. Mají spoustu zdraví prospěšných látek, ale neměly by se konzumovat syrové. Obsahují sambunigrin, který může způsobovat nevolnost, průjmy a zvracení. Díky tepelnému zpracování se tento glykosid rozloží a následně z konzumace bezinkových léků či pochutin nemusíme mít strach. Z plodů se na podzim nejčastěji připravuje léčivý sirup nebo likér. Na dva recepty na bezinkový likér se podíváme na následujících řádcích.
Kvašená rajčata nevynikají pouze svou skvělou chutí. Navíc patří mezi velmi kvalitní přírodní probiotika, která dokážou posílit celkovou obranyschopnost organismu, zlepšují metabolismus a posilují naše srdce. Jejich častá konzumace jednoznačně prospívá našemu zdraví. V obchodech se s nimi bohužel téměř vůbec nesetkáme. Ale to není problém, protože recept na domácí výrobu kvašených rajčat je opravdu snadný. Přípravu této zdravé lahůdky by měl zvládnout asi každý.
Plody bezinky neboli ovoce černého bezu začínají dozrávat přibližně kolem poloviny srpna. V českých domácnostech se z nich nejčastěji vyrábí sirup, likér, víno, limonáda nebo třeba džem. Ale zajímavou možností, jak velkou část léčivých účinků i kouzelnou chuť bezinek zachovat i na později, je jejich usušení. Sušené bezinky potom můžeme využít na vícero způsobů.
Sezóna švestek trvá relativně dlouho. Na pultech obchodů se s nimi můžeme setkat od konce července až do září. Ale všechno jednou končí. Po zbytek roku se většina lidí bude muset obejít buď bez švestek a nebo je jíst v podobě kompotů, zavařenin či sušených plodů. Ty poslední lze snadno koupit v obchodech, ale ještě lepší bude, když si je nasušíme sami. Mimo jiné proto, že u těch prodávaných musíme řešit, jestli jsou sířené nebo a navíc existuje nemalé riziko, že budou obsahovat roztoče mlékohuba. A toho přeci jíst nechceme.