Šťáva ze syrového zelí je bohatým zdrojem vitamínů, minerálů i dalších cenných látek. Udržuje v dokonalém pořádku náš trávicí systém a mimo jiné i díky tomu velmi pomáhá zlepšovat celkovou obranyschopnost organismu. S odšťavňovačem je její výroba velmi snadná, ale můžeme si ji doma připravit i když tento přístroj nevlastníme.
S nenápadnou kokoškou pastuší tobolkou se můžeme setkat na loukách, v příkopech podél cesty nebo i na zahradě. Naprostá většina lidí tuto nenápadnou bylinku považuje za nějaký bezvýznamný plevel, ale ve skutečnosti se jedná o velmi zajímavou léčivou rostlinu, kterou zmiňuje dokonce i již téměř pět tisíc let starý čínský herbář sepsaný Shen Nungem.
Borovicový med (tedy přesněji spíše sirup, protože ho nevyrábí včely z pylu či medovice, ale my sami z cukru) je velmi dobrý lék proti nachlazení a také, pokud ho podáváme pravidelně, zlepšuje naši imunitu – dá se používat i například na lívance, ale je to trochu škoda. Vyrábí se na jaře, kdy na větvích borovic začnou rašit čerstvé výhonky.
Majonéze se vyhýbá většina lidí preferujících zdravý způsob stravování. U výrobků kupovaných v obchodech je to celkem pochopitelné, protože všechny jsou plné různých konzervantů, barviv a jiných chemických vylepšovadel. Ale domácí majonéza nic takového obsahovat nemusí. Té se bát nemusíme (samozřejmě pokud ji jíme v rozumném a omezeném množství), protože se skládá hlavně z rostlinného oleje, který tepelně neupravený může být pro lidský organismus zdrojem mnoha užitečných látek.
Kokosová voda se nachází v mladých zelených kokosech. V zemích, kde kokosy rostou, se prodává přímo na ulicích jako osvěžující nápoj, do Evropy a Severní Ameriky se dováží balená. A proč kokosovou vodu vlastně importujeme? Tvrdí se o ní, že má hodně zdraví prospěšných vlastností a také by měla pomáhat při péči o pleť.
Priessnitzův (někdy je chybně psán jako Priznicův) zábal je velmi jednoduchá a zároveň velmi účinná metoda, jak bojovat s nepříjemným škrábáním či bolením v krku, které může doprovázet mnoho různých onemocnění. Tato léčba bude mít zanedlouho již dvě stě let a za tu dobu si získala nepřeberné množství příznivců z řad laické i odborné veřejnosti.
Při pohledu na nadpis si asi spousta čtenářů říká, co je to za hloupou otázku. Přece ji opláchneme a máme hotovo. Je to určitě lepší než nic, ale pokud chceme mít jistotu, že to, co jíme, obsahuje naprosté minimum různých bakterií a pesticidů, měli bychom postupovat přeci jen trochu jinak a výrazně pečlivěji.
Pod slovem povzbuzující nápoje si většina lidí automaticky představí kávu, kolu nebo nějaký energetický drink. Druhá a třetí tekutina to je čistá chemie, první sice přírodní původ má, ale zase obsahuje větší množství kofeinu, který není pro každého vhodný. Přitom se dá sáhnout i po naprosto přírodních nápojích, které může pít skoro každý.
Bylinky a léčivé rostliny bychom většinou měli sbírat během suchých slunečných dnů brzy dopoledne, když sejde rosa. Kromě toho je u sběru bylin nutno zohlednit i to, kdy daná rostlina dorůstá, kvete či kdy na ní dozrávají plody. V tom každému milovníkovi lidové medicíny pomáhá bylinkový kalendář.
Železo je pro správné fungování lidského organismu nezbytné. V hemoglobinu pomáhá okysličovat buňky, podporuje nervový a imunitní systém a také zlepšuje buněčnou regeneraci. Dlouhodobý nedostatek železa vede k chudokrevnosti, proto je užitečné se naučit rozeznávat příznaky tohoto problému.
Epsomská sůl v kuchyni uplatnění nenajde. Má hořkou chuť a navíc specifické účinky, které s vychutnáváním pokrmů rozhodně nespojujeme – spíše s něčím opačným, konec konců najdeme ji například v Šaratici či Zaječické minerálce. V domácí lékárničce bychom ji měli mít nejen z tohoto důvodu, Epsomská sůl se dá využít mnoha dalšími způsoby, navíc některé z nich se vůbec netýkají zdraví.
Většina lidí má problém s ranním vstáváním. Když už se jim podaří vylézt z rozehřátého pelechu, stejně to trvá ještě docela dlouho, než se jim podaří dostat do relativně použitelného stavu. Proto je užitečné znát různé tipy a triky, díky kterým se po ránu budeme schopni probrat výrazně rychleji.
Pampeliška, zvaná také smetanka, zdobí svými krásnými zlatými kvítky jarní trávníky. Zahrádkáři ji příliš v oblibě nemají, ale milovníci lidové medicíny a všichni, kdo rádi vyrábějí různé bylinkové a ovocné dobroty, na ni nedají dopustit. Zajímat by měla také ty, co se zajímají o přírodní péči o pleť, protože se dá využít i v domácí kosmetice či při léčbě kožních problémů.
V posledních letech neustále roste popularita solných jeskyní. Mnoho lidí je z mírnou nadsázkou považuje téměř za všelék, který pomáhá proti velkému množství různých neduhů. Ve skutečnosti je tomu trochu jinak, i když zase nedá se říci, že by pro lidské zdraví neměly určitý význam.
S příchodem teplejších měsíců, během kterých převážně nosíme i výrazně kratší oblečení, se znovu objevuje móda na tetování z henny. Jenže někdy to, co nám připadalo o víkendu či dovolené jako skvělý nápad, se například v práci nebo u rodinných příslušníků nemusí setkat s příliš velkým pochopením. Henna sice s postupem času zmizí sama, ale trvá to přibližně tři týdny, což je někdy příliš pozdě. Navíc s přibývajícími dny bledne a nevypadá už tak dobře. Proto je dobré znát způsoby, kterým celý proces mizení henny z kůže můžeme urychlit.
Droždí, v domácnostech využívané nejčastěji při pečení nebo výrobě pomazánek či polévek, je také velmi dobrým zdrojem zdraví prospěšných látek. Obsahuje velké množství vitamínu B, kyselinu listovou a také méně obvyklé, ale velmi důležité minerály, jako je například selen, chrom či lithium. Vlastnosti syrových kvasnic můžeme využít nejen při vylepšování našeho jídelníčku. Můžeme z nich udělat také různé masky, které zlepší kvalitu našich vlasů a také omezí jejich vypadávání a urychluje růst.
Deprese patří mezi nejrozšířenější zdravotní problémy na světě a počet nemocných neustále roste. Podle Světově zdravotnické organizace jí trpí přibližně sto milionů lidí a do deseti let by se mělo jednat o druhé nejčastější onemocnění. Mnoho lidí potíže s depresí řeší pomocí léků, ale velmi účinné jsou i věci, které najdeme buď v kuchyni nebo bylinkové říši. Můžeme je označit za jakási přírodní antidepresiva.
Nemoc dna neboli pakostnice s většinou léčí výraznou změnou jídelníčku, životního stylu a pravidelným podáváním různých medikamentů. Zastánci přírodních metod tvrdí, že pacienti s dnou by měli popřemýšlet i o doplňkové bylinkové léčbě, která dokáže velmi úspěšně utlumit mnoho negativních příznaků onemocnění.
V lidové medicíně existuje široká škála různých osvědčených domácích receptů proti kašli a nachlazení. Cibulové či bylinkové sirupy jsou klasika, kterou zná asi každý, kdo se o domácí léčbu zajímá. Ale podobně účinný může být i méně známý lék, který si připravíme z černé ředkve. Někteří lidé dokonce tvrdí, že mezi domácími recepty proti kašli, sirup z ředkve jednoznačně vede. Můžeme si ho připravit několika způsoby.
Slovo konzervanty se nám automaticky spojuje s chemií a nezdravými potravinami. Zjednodušeně řečeno je tento pohled celkem pravdivý, ale to neznamená, že neexistují výjimky. Můžeme najít i tak zvaná éčka, která se získávají přírodním způsobem a v omezeném množství o nich lze i říci, že jsou neškodlivé.*