Už od pradávných dob se v lidové medicíně využívalo listí vlašských ořechů a také jejich slupky a zralé ale i nezralé plody. Zmínky o využívání ořechů při léčbě najdeme u Discorida, Galéna nebo Plinia. Ořechy zmiňuje i slavný Peršan Ibn Síná, známější u nás spíše jako Avicenna, o jehož díle můžeme bez nadsázky říci, že stálo u renesance moderního lékařského umění západního světa. Obsah léčivých látek v ořešáku potvrdila i moderní věda.
Pomalu přichází čas zlatobýlu. Jeho krásné žluté kvítky začínají na konci léta zalévat naše louky a pomalu připomínají, že se blíží podzim. Je velmi dekorativní a také nenáročný na pěstování, takže ho můžeme najít i na mnoha českých zahrádkách. Také je to od nepaměti využívaná léčivka, kterou můžeme najít v mnoha domácích lékárničkách.
Konzumace ryb nám přináší mnoho výhod. Jedná se o velmi dobře stravitelnou bílkovinu, která má navíc mnoho zdraví prospěšných kyselin omega. Podle mnoha doporučení, by se rybky nebo mořské plody měly objevit v našem jídelníčku alespoň dvakrát do týdne. Ale důležité je i to, v jaké podobě je konzumujeme. Například rybí konzervy nebo poslední dobou velmi oblíbené konzervované zeleninové saláty s rybou nemusí být vždy to nejlepší řešení. Někdy jsou dokonce vyloženě nezdravé.
S rostoucím výskytem infikovaných klíšťat roste i zájem o informace, jestli existuje možnost přírodní léčby nemocí, které tito nepříjemní paraziti způsobují. Smutnou zprávou je, že bohužel nějaký dokonalý přípravek, o kterém by moderní medicína nevěděla a který by nás dokázal zbavit problémů s infekcí, neexistuje. Ale to neznamená, že jsme v boji s boreliozou odkázáni pouze na antibiotika. Například taková štětka lesní, či přesněji tinktura nebo čaj z této byliny, nám může s léčbou onemocnění trochu pomoci.
Díky klimatickým změnám máme v posledních letech kratší a méně intenzivní zimy. Navíc se mění přírodní podmínky ve výše položených lokalitách a to vše samozřejmě nahrává i stále širšímu výskytu klíštěte. S tím i neustále roste riziko nákazy lymskou boreliózou. Tato nemoc se může v těle rozvíjet dlouhou dobu bez výraznějších příznaků, proto je určitě velmi užitečné vědět, jak poznat první symptomy onemocnění. Mezi nejvýraznější a nejsnadněji identifikovatelné patří kožní změny, které se na těle mohou objevit nějaký čas po kousnutí.
O blahodárných účincích fenyklových semínek by kojící maminky mohly vyprávět. Látky, které obsahují, pomáhají miminům při potížích s trávením a díky protizánětlivým účinkům zmírňují problémy s kolikami. Vlastnosti římského kopru, jak se občas fenyklu říká, ale můžeme vyzkoušet velmi snadno všichni. Jak ukazují různé výzkumy, může nám například velmi dobře pomoci při boji s nadbytečnými kilogramy.
Černý bez se ve středoevropském regionu využíval jako léčivo již od středověku. Rozbor jeho účinků můžeme například najít ve spisu Anatomia Sambuci slavného německého lékaře Martina Blochwiche z první poloviny sedmnáctého století. Na bez nedaly dopustit ani naše prabáby, které si vždy v červnu nasušily dostatečné množství květu do zásoby, aby jim vydržel až do další sezóny. Jejich moudrostí se můžeme řídit i my.
Jaterník podléška (také se používá název jaterník trojlaločný) je léčivá bylina dříve rozšířená po téměř celé střední a východní Evropě. Nyní je v mnoha zemích chráněný. Za svůj název vděčí listům, které tvarem
trochu připomínají játra (mimochodem i latinské označení rostliny Hepatica nobilis se odkazuje na tento důležitý lidský orgán). V dnešní době se jedná o oblíbenou okrasnou rostlinu o jejímž dřívějším využití v medicíně už jen málokdo ví. De facto se používá pouze v homeopatii a to také jen v podobě různých výtažků.
Se slabými nehty, které se často lámou a praskají, mají nejčastěji potíže lidé s nevyváženým jídelníčkem, horším přísunem vitamínů A, E a D a také ti, kteří musí ruce často a dlouho namáčet. Jistou roli také může odehrávat studené počasí (proto se nejvíce potíží s nehty objevuje na konci zimy a na začátku jara) a dokonce i stres. Velmi časté návštěvy manikúry také příliš neprospívají. Proto je užitečné vědět, co můžeme doma udělat, abychom své nehty posílili a zlepšili přírodní cestou jejich vzhled i kondici.
Původně středoamerická papája se dnes pěstuje po celém světě ve všech klimaticky příznivých místech a někteří lidé ji dokonce mají i doma v květináči. V posledních letech toto lahodné exotické ovoce získává stále více fanoušků nejen z chuťových důvodů, ale také proto, že má opravdu zajímavé vlastnosti. Ty se netýkají pouze dužiny. Velmi zdravá jsou i drobná semínka papáje, která můžeme jíst jen tak, nadrtit je na prášek a nebo si koupit nějaký suplement, který obsahuje jejich účinné látky.
Bolesti zad můžeme bez nadsázky označit za jednu z nejrozšířenějších civilizačních chorob. Způsobila je změna životního stylu a sedavý životní styl. V poslední době dokonce zevšedněla natolik, že jí většina lidí nevěnuje příliš pozornosti. Tento přístup určitě není rozumný, protože každý problém by se měl aspoň nějak řešit, a navíc za bolestí zad se občas skrývají i některé závažnější zdravotní potíže. Například mohou být jedním z prvních symptomů onemocnění ledvin.
Garam masala, neboli horké koření, je jednou z nejoblíbenějších dochucovacích směsí využívaných v indické a pákistánské kuchyni. Má mnoho variant. Recepty na přípravu se liší region od regionu a domácnost od domácnosti. Ale všechny spojuje jedna věc – dokážou skvěle dochutit asijská jídla a navíc mají velmi zajímavé léčivé účinky.
Lipový květ je jednou z nejčastěji využívaných přírodních léčivých surovin v Evropě. Už od starověku se ze sušené i čerstvé drogy připravuje čaj doporučovaný při mnoha zdravotních problémech. Má uklidňující účinky, přináší úlevu při nachlazení, chřipce, ledvinových potížích a může působit jako prevence proti vzniku srdečních onemocnění. Ale část léčitelů místo nálevu doporučuje raději užívat lipovou tinkturu, která má výrazně silnější účinky a vyšší obsah zdraví prospěšných látek.
Problémy se ztrátou hlasu mohou být způsobeny nějakým onemocněním. V takové situaci domácí metody mohou odehrávat pouze podpůrnou roli a vždy je nejdůležitější co nejrychleji vyléčit příčinu. Ale převážně nám hlasivky selhávají z mnohem méně závažných důvodů. V takovém případě je domácí léčba či nějaká příslovečná babská rada většinou tím nejsnadnějším a možná i nejrozumnějším … Číst dál
Jen málokdo má možnost celou dobu strávenou v zaměstnání prosedět v pohodlných bačkorách. Většinou z praktických či pracovních důvodů musíme své nohy trápit v uzavřené obuvi. Efektem jsou bolavá lýtka i chodidla, otoky a hlavně nepříjemná bolest spojená s pocitem únavy. Ta sice sama postupem času odezní, ale její odchod můžeme výrazně urychlit bylinkovými koupelemi. Navíc přírodní lázeň přinese úlevu nejen bolavým nohám, ale i utrápené mysli.
Kokosová mouka vzniká jako vedlejší produkt při výrobě mléka a kokosového oleje. Zachovává si velmi jemnou kokosovou příchuť, ale navzdory představám mnoha lidí, vůbec není sladká. Snadno ji můžeme využít i v naší klasické kuchyni. Podívejme se na to, jak si ji můžeme v domácích podmínkách celkem jednoduše připravit, k čemu nám bude a samozřejmě také na to, jaké má vlastně účinky.
Česnek má asi stejný počet nadšených příznivců jako zapřísáhlých odpůrců. Ale asi ani druhá strana nezpochybňuje, že se jedná o velmi zdravou cibulovinu, jen prostě její chuť a vůně je pro některé lidi odpudivá. A první skupina zase velmi často… léčivé účinky česneku likviduje a nebo radikálně snižuje možnosti jeho blahodárného působení.
V úplně obyčejných bramborách se navzdory obecnému povědomí skrývá spousta léčivých a zdraví prospěšných látek. Přesto k nim většina lidí přistupuje jen jako k nepříliš zdravé příloze, kterou můžeme celkem v klidu vyřadit z jídelníčku. Takový přístup rozhodně není moc rozumný. Přiměřená konzumace brambor u správně složeného jídelníčku nijak neškodí, ba právě naopak. Navíc během jejich vaření můžeme využít některé zajímavé účinky. Například inhalací si pomůžeme při problémech s kašlem.
Majoránková mast byla velmi oblíbeným lékem našich prababiček. Pak přišlo období, kdy se přírodní léčba považovala za cosi zastaralého a nepříliš účinného, protože přeci kvalitní léčbu garantuje pouze moderní věda a vyspělý farmaceutický průmysl. Jenže s postupem času i odborníci začali zjišťovat, že spousta takzvaných babských rad a přírodních léků opravdu účinkuje. A tak dnes zažíváme renesanci domácí léčby. Týká se to i masti z majoránky, která se postupně vrací do našich lékárniček a navíc si ji v domácích podmínkách můžeme velmi snadno vyrobit.
V mnoha redukčních dietách narazíme na doporučení, abychom se vyhýbali nejen pečivu, knedlíkům, těstovinám, ale také rýži. Sklenička uvařené přílohy má přibližně dvě stě padesát kalorií. Když k tomu přidáme hlavní jídlo a omáčku, tak to najednou může docela hezky naskákat. Pokud chceme shodit nějaké to kilo nebo si hlídat váhu, tak nám obvykle nezbývalo nic jiného než přílohy úplně vynechat nebo je nahradit jednoduchými saláty. Nebo přesněji, tak tomu bylo ještě před nedávnem. Díky zajímavému objevu cejlonských vědců, který prezentovali na prestižním kongresu American Chemical Society, se rýže nemusíme už tolik obávat. Stačí udělat jeden malý trik a téměř jako zázrakem se její kaloričnost sníží o padesát až šedesát procent.