Sušené plody pimentovníku pravého zná většina lidí pod názvem nové koření. Spolu s bobkovým listem a pepřem jsou nedílnou součástí nepřeberného množství receptů české i světové kuchyně. Ale využít je lze nejen při vaření. Nové koření obsahuje také velké množství zdraví prospěšných látek, které našly široké využití jak v lidové medicíně tak i v kosmetickém průmyslu. V domácích podmínkách můžeme jednoduše vyrobit například tinkturu z nového koření, která je vhodná proti bolestem nebo na trávení.
Měsíček lékařský patří mezi nejoblíbenější byliny využívané v domácí medicíně. Nejčastěji se setkáme s měsíčkovou mastí, kterou téměř jistě najdeme ve většině domácích lékárniček. Aby ne, na její skvělé účinky nedaly dopustit už naše prababičky. Pro výrobu tohoto výtečného léčiva se používá čerstvý i sušený květ rostliny. Z něj lze také připravovat čaje nebo tinktury. Tradičně se sbírá v červenci a srpnu, kdy podle léčitelů mu sluníčko dává největší sílu. Pro uskladnění k dalšímu využití i pro snadnou přípravu domácích léků je nejrozumnější přinejmenším část sklizně měsíčkového květu usušit.
Léčivé vlastnosti třezalky lidstvo využívá už od nepaměti. Podle některých legend tato bylina vyrostla na místě, kde upadla setnutá hlava Jana Křtitele, podle dalších se objevila na půdě, kterou smáčela krev z probodeného boku Ježíše Krista. Ve skutečnosti informace o využívání třezalky k léčebným účelům jsou ještě staršího data. Například Mithridatés VI. zvaný též Eupatór Dionýsos tuto bylinku přidával do theriaku, který byl dlouhou dobu považován za všelék či univerzální protijed a jehož složení později inspirovalo tzv. švédské kapky. V domácích podmínkách se nejčastěji využívá třezalkový čaj, olej nebo tinktura. S receptem na poslední zmíněné léčivo se seznámíme na následujících řádcích.
Olej vyrobený z bezových květů pomáhá při bolestech kloubů, nachlazení a také při potížích s trávicí soustavou. Využití najede také při domácích masážích. Připravitř ho můžeme dvěma způsoby, jeden recept využije čerstvé květy, které následně macerujeme za studena. V druhém receptu zase použijeme bezový květ sušený a olejový extrakt získáme louhováním účinných látek v teplé lázni.
Slovo artyčok většině lidí v naší zemi sice mlhavě něco říká, ale už jen relativně málokdo si pod tímto názvem představí cosi konkrétnějšího. Jedná se o delikatesu rozšířenou ve středomořské kuchyni, která vzhledem sice trochu připomíná bodlák. Její chuť můžeme bez uzardění v klidu porovnat s takovou lahůdkou, jako je chřest. Ale pouze kvůli kulinárním vlastnostem by se artyčok na tyto stránky nedostal. Je zajímavý i ze zdravotního hlediska. Obsahuje spoustu prospěšných látek, které mimo jiné pozitivně působí na játra, zlepšují metabolismus, regulují cholesterol nebo urychlují hubnutí. Výtažky z artyčoku se přidávají do potravinových doplňků se silymarinem, které se doporučují na zlepšení funkce jater (obvykle se kombinuje s ostropestřcem a pampeliškou). V domácích podmínkách si k léčebným účelům můžeme snadno připravit z artyčoku čaj nebo šťávu.
Levandulový sirup můžeme s mírnou nadsázkou označit za koncentrovanou sílu a vůni léta ve sklenici či lahvičce. Jeho nezaměnitelné aroma i skvělá chuť dokážou připomenout teplé sluneční paprsky a voňavé rozkvetlé louky i během nejsychravějších dnů. Má široké využití v kuchyni při přípravě a ochucování různých pokrmů. Přidává se do mnoha alkoholických i nealkoholických nápojů, můžeme jím lehce ovonět dokonce i kávu a v neposlední řadě má spoustu zdraví prospěšných účinků. Lze ho koupit v obchodě, ale dá se snadno připravit doma. Recept domácí levandulový sirup je opravdu jednoduchý a zvládne ho asi každý.
Dieta má při kolonoskopii opravdu velký význam. Aby tento zdravotní zákrok proběhl bez problémů, lékař musí na kameře vidět čistý obraz povrchu našich střev. Jinak by se mohlo stát, že si nevšimne významných změn nebo zánětů. Proto lidé už několik dní před kolonoskopií musí velmi pečlivě dodržovat lékařem určená pravidla stravování a večer před ní musí střeva ještě pořádně pročistit pomocí předepsaných projímadel. Ale neméně významná je úprava jídelníčku i po kolonoskopii. A na to, co bychom měli po vyšetření jíst, se podíváme na dalších řádcích.
Nachladit se můžeme velmi snadno v průběhu celého roku i když nejčastěji se tak děje od podzimu do jara. Převážně se nejedná o nějaký závažný zdravotní problém, i když v dnešní době určité příznaky nachlazení vyvolávají zvýšenou nervozitu nemocného i okolí. V případě, že nás netrápí nějaká závažnější bakteriální nebo virová infekce, obvykle k vyléčení stačí klasické babské rady, jejichž účinnost ověřila nejen staletí, ale velmi často i moderní medicína.
Zázvorová voda je chutný a zároven zdraví prospěšný nápoj. Její pravidelná konzumace dokáže posílit celkovou obranyschopnost organismu a také může pomoci při hubnutí. Připrava vody se zázvorem je velmi jednoduchá. Zvládne ji i ten, kdo s vařením nebo výrobou domácích léčivých přípravků nemá žádné zkušenosti. Můžeme využít jak čerstvý oddenek tak i sušené koření, které jsou v našich obchodech dostupné celoročně. A o všech hlavních účincích spolu se třemi recepty na přípravu se dočteme na následujících řádcích.
Řepík lékařský (latinsky Agrimonia eupatoria) lidově zvaný bič boží je trochu pozapomenutá, ale přitom velmi účinná léčivá bylina. Doložená historie jeho používání sahá až do dob antického Řecka. Podle legend jeho účinky objevil král Mithridatés Pontský (neboli Eupator), po němž rostlina nese i své latinské jméno. Řepík mu údajně vyléčil nemocná játra a tím ho zachránil před smrtí. V antice a středověku bylinu lékaři doporučovali právě na jaterní potíže, pro lepší trávení či posílení a očistu organismu. Předepisovalo se ho na různé kožní problémy – do odvaru z řepíku se dokonce namáčely obklady přikládané na zranění způsobená kulkou z muškety či hadí uštknutí. Zpěváci, herci a řečníci ho pravidelně využívali jako kloktadlo při bolestech v krku a problémech s hlasivkami. Pro domácí léčbu se nejčastěji připravuje odvar z byliny neboli řepíkový čaj.
Maliník patří k nejoblíbenějším ovocným keřům v celé Střední Evropě. Všichni znají skvělou chuť jeho plodů, na kterých si podle typu odrůdy můžeme pochutnávat od června až do října. Ovoce je výborné a navíc má i léčivé účinky, ale to druhé ještě více platí o malinovém listí. Listy malin patří mezi tradiční léky již od nepaměti. V naprosté většině případů se z čerstvých i sušených připravuje čaj, jehož účinky se dají ještě vylepšit fermentací.
Měsíček lékařský je relativně nenápadná, u nás velmi rozšířená rostlina. Její výtečné účinky pro zdraví i pro krásu poznali a využívali i naši prapředkové. A také nám zanechali spoustu různých užitečných receptů, jak si vyrobit různé domácí kosmetické přípravky, které budou mít navíc i léčivé účinky.
Testosteron si spousta lidí spojuje s mužským sklonem k agresi, libidem a s výrazně viditelnější touhou po rivalizaci než bývá obvyklá u žen. Ve skutečnosti se jedná o velmi významný hormon, který je nutný pro správné fungování celého lidského organismu. Je rozumné si hlídat správnou hladinu testosteronu a pomoci v tom může i pět následujících tipů. Díky nim můžeme snadno a hlavně přirozenou cestou jeho úroveň v organismu zvýšit.
Mnoha lidem se ovesná kaše spojuje s jakousi nevábnou hmotou bez vůně a chuti, kterou dostávali v školních jídelnách nebo v nemocnicích. Proto se většinou ji ani nesnaží doma vařit a už vůbec ne jíst. A je to přitom rozhodně škoda. Protože taková domácí kaše z ovesných vloček je pro naše zdraví prospěšná a navíc ji můžeme připravit velmi chutně.
Kmín patří už od mladší doby kamenné mezi nejčastěji používaná koření. Do jídla se přidává nejen pro svou specifickou vůni a chuť, ale také pro lepší a rychlejší trávení. Málokdo ale ví, že se dá z něj připravit i zdravý nálev, který velmi dobře účinkuje proti nadýmání. U nemluvňat redukuje problémy s takzvanými prdíky a v neposlední řadě urychluje metabolismus, reguluje hladinu cholesterolu a zlepšuje spalování tuků. Každý, kdo přemýšlí o shození nějakého toho nadbytečného kila, by měl kmínový čaj přinejmenším vyzkoušet.
Rozmarýn (latinsky Rosmarinus officinalis), rostlina původně pocházející ze středomořského regionu, se postupně rozšířil do celého světa. V čerstvé i sušené podobě odehrává velmi významnou roli v kuchyni. Od nepaměti se také využíval v kosmetice a domácím lékařství. Velmi často se z něj připravovala rozmarýnová tinktura, s jejímiž účinky a receptem na přípravu se seznámíme na následujících řádcích.
O tom, že je česnek zdravý, nepochybuje asi nikdo. Pouhý stroužek denně výrazně pomůže posílit naši imunitu nebo v případě různých chřipek a nachlazení může účinkovat jako skvělý lék. Ne nadarmo se mu občas říká přírodní antibiotikum. Bohužel má jednu vadu. Tou je velmi intenzivní vůně a chuť, které jsou pro některé lidi nepřekonatelnou bariérou. Pokud chceme využít léčivé schopnosti této cibuloviny a přitom zmenšit část negativních prožitků spojených s její konzumací, můžeme si doma připravit zdravý česnekový čaj.
Slovo oxymel není zatím v české kotlině příliš známé. Přitom se jedná o velmi starý kvalitní přírodní lék, jehož původ můžeme vysledovat až do antického Řecka. Dohledáme ho i ve středověkých a renesančních lékopisech, takže je jasné, že dříve se běžně užíval i v naší krásné zemi. Zjednodušeně řečeno se jedná o směs jablečného octa s medem, kterou podáváme pro posílení imunity a také jako lék na chřipku a různá virová onemocnění. Nejvíce ho využijeme na podzim a v zimě, ale obecně neuškodí ho mít po ruce celý rok.
Kdoule jsou plody kdouloně obecné. Pěstují se hodně v Asii a v jižnějších částech Evropy, ale u nás se na existenci tohoto ovoce téměř zapomnělo. Přitom existují teorie, že slavná zlatá jablka Hesperidek byly právě kdoule a navíc jedno velmi obvyklé slovo, které používáme asi denně, vzniklo díky tomuto ovoci. Marmeláda vděčí za svůj název portugalskému slovíčku marmelo, které právě znamená ony kyselé zlatavé plody, tak vhodné pro výrobu různých zavařenin.
Bukvice lékařská, latinským názvem Betonica officinalis, roste v luzích a hájích na území téměř celé České republiky. Jen na kopce si příliš nepotrpí. Jak napovídá i její dříve užívané jméno Čistec lékařský, v dávné minulosti bychom ji mohli najít v kufříku nejednoho absolventa lékařských škol a téměř jistě by se našla u každé báby bylinářsky. V dnešní době je její léčivá sláva lehce pozapomenutá a to je škoda. Protože rozhodně má pozitivní účinky na lidské zdraví.