Černý bez se ve středoevropském regionu využíval jako léčivo již od středověku. Rozbor jeho účinků můžeme například najít ve spisu Anatomia Sambuci slavného německého lékaře Martina Blochwiche z první poloviny sedmnáctého století. Na bez nedaly dopustit ani naše prabáby, které si vždy mezi květnem a červencem nasušily dostatečné množství květu do zásoby, aby jim vydržel až do další sezóny. Jejich moudrostí se můžeme řídit i my.
Jaterník podléška (také se používá název jaterník trojlaločný) je léčivá bylina dříve rozšířená po téměř celé střední a východní Evropě. Nyní je v mnoha zemích chráněný. Za svůj název vděčí listům, které tvarem
trochu připomínají játra (mimochodem i latinské označení rostliny Hepatica nobilis se odkazuje na tento důležitý lidský orgán). V dnešní době se jedná o oblíbenou okrasnou rostlinu o jejímž dřívějším využití v medicíně už jen málokdo ví. De facto se používá pouze v homeopatii a to také jen v podobě různých výtažků.
Se slabými nehty, které se často lámou a praskají, mají nejčastěji potíže lidé s nevyváženým jídelníčkem, horším přísunem vitamínů A, E a D a také ti, kteří musí ruce často a dlouho namáčet. Jistou roli také může odehrávat studené počasí (proto se nejvíce potíží s nehty objevuje na konci zimy a na začátku jara) a dokonce i stres. Velmi časté návštěvy manikúry také příliš neprospívají. Proto je užitečné vědět, co můžeme doma udělat, abychom své nehty posílili a zlepšili přírodní cestou jejich vzhled i kondici.
Původně středoamerická papája se dnes pěstuje po celém světě ve všech klimaticky příznivých místech a někteří lidé ji dokonce mají i doma v květináči. V posledních letech toto lahodné exotické ovoce získává stále více fanoušků nejen z chuťových důvodů, ale také proto, že má opravdu zajímavé vlastnosti. Ty se netýkají pouze dužiny. Velmi zdravá jsou i drobná semínka papáje, která můžeme jíst jen tak, nadrtit je na prášek a nebo si koupit nějaký suplement, který obsahuje jejich účinné látky.
Bolesti zad můžeme bez nadsázky označit za jednu z nejrozšířenějších civilizačních chorob. Způsobila je změna životního stylu a sedavý životní styl. V poslední době dokonce zevšedněla natolik, že jí většina lidí nevěnuje příliš pozornosti. Tento přístup určitě není rozumný, protože každý problém by se měl aspoň nějak řešit, a navíc za bolestí zad se občas skrývají i některé závažnější zdravotní potíže. Například mohou být jedním z prvních symptomů onemocnění ledvin.
Garam masala, neboli horké koření, je jednou z nejoblíbenějších dochucovacích směsí využívaných v indické a pákistánské kuchyni. Má mnoho variant. Recepty na přípravu se liší region od regionu a domácnost od domácnosti. Ale všechny spojuje jedna věc – dokážou skvěle dochutit asijská jídla a navíc mají velmi zajímavé léčivé účinky.
Lipový květ je jednou z nejčastěji využívaných přírodních léčivých surovin v Evropě. Už od starověku se ze sušené i čerstvé drogy připravuje čaj doporučovaný při mnoha zdravotních problémech. Má uklidňující účinky, přináší úlevu při nachlazení, chřipce, ledvinových potížích a může působit jako prevence proti vzniku srdečních onemocnění. Ale část léčitelů místo nálevu doporučuje raději užívat lipovou tinkturu, která má výrazně silnější účinky a vyšší obsah zdraví prospěšných látek.
Problémy se ztrátou hlasu mohou být způsobeny nějakým onemocněním. V takové situaci domácí metody mohou odehrávat pouze podpůrnou roli a vždy je nejdůležitější co nejrychleji vyléčit příčinu. Ale převážně nám hlasivky selhávají z mnohem méně závažných důvodů. V takovém případě je domácí léčba či nějaká příslovečná babská rada většinou tím nejsnadnějším a možná i nejrozumnějším … Číst dál
Jen málokdo má možnost celou dobu strávenou v zaměstnání prosedět v pohodlných bačkorách. Většinou z praktických či pracovních důvodů musíme své nohy trápit v uzavřené obuvi. Efektem jsou bolavá lýtka i chodidla, otoky a hlavně nepříjemná bolest spojená s pocitem únavy. Ta sice sama postupem času odezní, ale její odchod můžeme výrazně urychlit bylinkovými koupelemi. Navíc přírodní lázeň přinese úlevu nejen bolavým nohám, ale i utrápené mysli.
Kokosová mouka vzniká jako vedlejší produkt při výrobě mléka a kokosového oleje. Zachovává si velmi jemnou kokosovou příchuť, ale navzdory představám mnoha lidí, vůbec není sladká. Snadno ji můžeme využít i v naší klasické kuchyni. Podívejme se na to, jak si ji můžeme v domácích podmínkách celkem jednoduše připravit, k čemu nám bude a samozřejmě také na to, jaké má vlastně účinky.
Česnek má asi stejný počet nadšených příznivců jako zapřísáhlých odpůrců. Ale asi ani druhá strana nezpochybňuje, že se jedná o velmi zdravou cibulovinu, jen prostě její chuť a vůně je pro některé lidi odpudivá. A první skupina zase velmi často… léčivé účinky česneku likviduje a nebo radikálně snižuje možnosti jeho blahodárného působení.
V úplně obyčejných bramborách se navzdory obecnému povědomí skrývá spousta léčivých a zdraví prospěšných látek. Přesto k nim většina lidí přistupuje jen jako k nepříliš zdravé příloze, kterou můžeme celkem v klidu vyřadit z jídelníčku. Takový přístup rozhodně není moc rozumný. Přiměřená konzumace brambor u správně složeného jídelníčku nijak neškodí, ba právě naopak. Navíc během jejich vaření můžeme využít některé zajímavé účinky. Například inhalací si pomůžeme při problémech s kašlem.
Majoránková mast byla velmi oblíbeným lékem našich prababiček. Pak přišlo období, kdy se přírodní léčba považovala za cosi zastaralého a nepříliš účinného, protože přeci kvalitní léčbu garantuje pouze moderní věda a vyspělý farmaceutický průmysl. Jenže s postupem času i odborníci začali zjišťovat, že spousta takzvaných babských rad a přírodních léků opravdu účinkuje. A tak dnes zažíváme renesanci domácí léčby. Týká se to i masti z majoránky, která se postupně vrací do našich lékárniček a navíc si ji v domácích podmínkách můžeme velmi snadno vyrobit.
V mnoha redukčních dietách narazíme na doporučení, abychom se vyhýbali nejen pečivu, knedlíkům, těstovinám, ale také rýži. Sklenička uvařené přílohy má přibližně dvě stě padesát kalorií. Když k tomu přidáme hlavní jídlo a omáčku, tak to najednou může docela hezky naskákat. Pokud chceme shodit nějaké to kilo nebo si hlídat váhu, tak nám obvykle nezbývalo nic jiného než přílohy úplně vynechat nebo je nahradit jednoduchými saláty. Nebo přesněji, tak tomu bylo ještě před nedávnem. Díky zajímavému objevu cejlonských vědců, který prezentovali na prestižním kongresu American Chemical Society, se rýže nemusíme už tolik obávat. Stačí udělat jeden malý trik a téměř jako zázrakem se její kaloričnost sníží o padesát až šedesát procent.
Akupresura je speciální léčebná metoda pocházející ze starověké Číny. Spočívá v napichování nebo stlačování různých bodů na těle, díky čemuž dochází k zmírnění různých bolestí nebo přímo k léčbě nějakého zdravotního problému. Použití jehel bychom měli raději nechat odborníkům, ale efekty stisknutí nějakého bodu můžeme snadno vyzkoušet i sami doma. Začít můžeme s akupresurou ruky.
Před téměř sto padesáti lety bylinkář Aw Chu Kin namíchal v barmském Rangúnu mastičku, kterou si místní obyvatelé velmi rychle oblíbili. Když zemřel, jeho synové se přestěhovali do Singapuru a tam pokračovali v prodeji zázračného léčiva, které se z obchodních i prestižních důvodů rozhodli nazvat tygří mast. Tygr na Dálném východě symbolizuje sílu, odvahu a vitalitu. A sílu i účinnost tomuto exotickému mazání rozhodně nemůžeme upřít.
Většina hygienických přípravků, které můžeme koupit v obchodech, obsahuje různé chemické látky. Ano, vše je testováno a do prodeje by se neměly dostat produkty, které by našemu zdraví mohly prokazatelně uškodit. Jenže to, že nám neškodí přímo, ještě neznamená, že dlouhodobý kontakt s některými chemikáliemi nemůže mít nějaké negativní následky. Proto je rozumné přinejmenším jednou za čas vyzkoušet nějaké přírodní alternativy. A ty, které se osvědčí, můžeme začít používat i na stálo. Pro inspiraci se můžeme kouknout na čtyři recepty na výrobu domácích šampónů.
Zánět slinivky obvykle doprovází na tolik nesnesitelné bolesti, že většina lidí ani moc nepřemýšlí a rovnou se vydá pro pomoc za odborníkem. Součástí léčby je téměř ve všech případech i hodně radikální dieta. Její přesná podoba závisí na zdravotním stavu pacienta, ale převážně se drží několika základních zásad. Ty se dají shrnout do hesla – slinivku rozhodně nemůžeme dráždit.
Polníček neboli kozlíček polní či latinsky Valerianella locusta zažívá v našich kuchyních renesanci. Tento salát, který se v kuchyni i léčbě využíval přinejmenším od šestnáctého století, kdy o něm můžeme najít zmínku v slavném Gerardově herbáři, na nějaký čas zmizel z českých stolů a nebylo snadné ho sehnat. Bohudík situace se mění a dnes ho během sezóny můžeme celkem snadno koupit ve většině obchodů s potravinami. A to je dobře. Protože polníček je nejen chutný, ale i velmi zdravý.
Borůvky už hezkých pár let nejsou pouze sezónní záležitost. Tyto sladké plody můžeme potkat na pultech českých obchodů téměř po celý rok. Jen obvykle se nejedná o ovoce brusnice borůvky ale o tmavě modré bobule, které vyrostly na brusnici chocholičnaté. Tento keř dorůstající až do výšky dvou a půl metru je u nás známější pod názvem kanadská borůvka. Jeho plody se podle některých vědců řadí k nejzdravějším druhům ovoce na světě.