Pampeliška je tak rozšířený plevel, že si většina lidí ani neuvědomuje, že se jedná i o velmi kvalitní léčivou bylinu. Přitom to naznačuje už její celý název pampeliška či smetanka lékařská. Vlastnosti této rostliny lékaři zkoumají již více než tisíc let. Jedním z prvních byl slavný Avicenna, který ji doporučoval při potížích s vodnatelností, jako sérum proti kousnutí škorpiona a také jako velmi dobrý lék na játra.
Mnoho bylinek a plodů podporuje naši imunitu. Ale některé to umí výrazně lépe než jiné a navíc mají spoustu dalších zajímavých vlastností. Mezi ně patří i cist šedavý. Tato u nás mírně pozapomenutá a přitom velmi účinná léčivá rostlina, na západ i sever od českých hranic v posledních deseti patnácti letech zažívá renesanci. A není divu. Čaj z cistu šedavého má podle zastánců přírodní léčby opravdu velmi široké spektrum účinků.
Ostropestřec je bylina známá medicíně už od starověku. Zmínky o jeho vlastnostech najdeme například v dílech Plinia Staršího. Ve středověku za svou popularitu vděčil mimo jiné svaté Hildegardě z Bingenu – tehdy byl také jako velmi významná léčivá rostlina pojmenován po Panně Marii. Velmi oblíbený je i dnes. Setkat se s nim můžeme v různých podobách. V domácí medicíně se s ostropestřcem nejčastěji setkáme v podobě čaje nebo oleje. Ten druhý navíc můžeme využít nejen pro zdraví, ale i pro krásu.
Vybělení zubů znamená pro většinu lidí návštěvu soukromé stomatologické kliniky nebo dentální hygieny a samozřejmě také nemalý finanční náklad, který je s touto kosmetickou procedurou spojený. Zuby jsou po zákroku, který je navíc na chvíli oslabí, hodně citlivé a nějaký čas si musíme dávat pozor na to, co jíme. Alternativou může být přírodní vybělení, které bez nejmenších problémů zvládneme udělat sami doma.
Každou otevřenou ránu, zvláště pokud krvácí, bychom měli vydezinfikovat. Jinak hrozí, že se do ní dostanou bakterie, které mohou vyvolat různé zdravotní problémy a nebo výrazně zhoršit a zpomalit hojení. Dnes ji můžeme snadno ošetřit různými přípravky z lékáren, ale není tomu tak dávno, kdy nabídka farmaceutů nebyla dostupná pro každého a navíc v mnoha případech její kvalita byla přinejmenším hodně diskutabilní. Tradičně se samozřejmě používal alkohol, ale naše prababičky toho při ošetřování ran měly po ruce mnohem více. Podívejme se na to, jakou, z dnešního pohledu asi hodně netradiční, přírodní dezinfekci se používalo v domácích podmínkách ještě před několika desítkami let.
V tradiční lidové medicíně se na různé typy bolestí postihující kolena a klouby používá již od nepaměti zelný list. Navíc se doporučuje při zánětech prsu, hemeroidech a na některé kožní problémy (akné, menší nekrvácející rány, odřeniny, suchá či popraskaná kůže). Pokud chceme, aby léčba zelným listem byla úspěšná, musíme se naučit správný postup. Ale žádný strach, není to nic těžkého.
Mrkev je asi v podvědomí naprosté většiny lidí zelenina, která hlavně prospívá našemu zraku, protože už od dětství všichni slýchali přinejmenším stokrát, že kdo jí hodně mrkve, ten má oči jako rys. Ve skutečnosti je to všechno trošku složitější, ale obecně můžeme říci, že je to skutečně pravda a tato kořenovka našemu zraku opravdu hodně prospívá. Ale mrkev toho dokáže mnohem více. Málokdo například ví, že si doma můžeme udělat výtečný mrkvový sirup na kašel, který výborně pomáhá odkašlávat usazený hlen.
Javorový sirup je tradičním sladidlem v Severní Americe. Podle indiánů šlo o dar, který lidem věnovali bohové a s jeho sběrem bylo spojeno také mnoho různých náboženských rituálů. Na chuť mu přišli i kolonizátoři, kterým mimo jiné pomáhal nahradit velmi drahý dovážený cukr. Ale redukovat javorový sirup pouze do role sladidla by bylo trochu nespravedlivé. Tento čistě přírodní produkt má také zajímavé léčivé účinky – můžeme z něj mimo jiné připravit i velmi dobrý sirup na kašel.
Už ve středověkých lékařských knihách můžeme najít mnoho návodů, jak se dá z pryskyřice vyrobit léčivá smrková mast. Doporučovala se nejen na plísně, vyrážky, bolesti kloubů či rychlejší hojení různých ranek, ale felčaři ji také předepisovali při uštknutí zmije a vtíraná do čela dokonce měla „vracet bláznům rozum“. Podívejme se na dva recepty, jak si tuto mastičku připravit v domácích podmínkách.
Už na začátku středověku se na téma léčivých vlastností kostivalu vypisovaly sáhodlouhé traktáty. Zmínku o něm najdeme například ve spiscích sv. Hildegardy, kde tuto bylinku najdeme pod názvem Consolida. Její tehdejší jméno vzniklo z latinského consolidare, což znamená spojovat a rostlinu se používalo hlavně při zlomeninách (což odráží i české jméno). Využít účinky této byliny můžeme různými způsoby – velmi populární je mimo jiné kostivalová tinktura. Podívejme se na recept, jak si tento přírodní lék snadno připravit a jak ho potom používat.
Letní procházka po louce či zahradě porostlé mateřídouškou přináší hodně radosti. Zrak potěší fialový koberec posetý drobnými kvítky, nad kterým můžeme pozorovat a naslouchat hemžení včel a čichové buňky okouzlí velmi lahodná vůně. A pokud k našim koníčkům patří lidová medicína, můžeme popřemýšlet o výrobě sirupu z mateřídoušky.
Nenápadná jitrocel odehrávala v lidové medicíně významnou roli už od nepaměti. S mírnou nadsázkou se dá říci, že se jednalo o nepostradatelnou součást každé bylinkové lékárničky. A není důvod, proč by tomu v dnešních časech mělo být jinak. Nejčastěji ji asi použijeme ve formě čaje nebo sirupu, které jsou skvělými léky na kašel a nachlazení, ale své kvality a zasloužené místo v každé domácnosti by měla mít i jitrocelová mast. Navíc její domácí výroba je opravdu snadná.
Šalvěj byla už v dobách antického Řecka a Říma považována za zázračnou bylinu, která mimo jiné měla zaručit krásu, zdraví a dlouhověkost. Vážili si ji i ve starověkém Egyptě, Indii nebo Číně, pro středověké lékaře a léčitele byla téměř nepostradatelná. Není divu. Spektrum účinků šalvěje je opravdu široké a i dnes se doporučuje při mnoha zdravotních potížích – i když asi nejčastěji se podává při bolestech v krku a na kašel. K takovým účelům je vhodné si vyrobit šalvějový sirup.
Dobromysl obecná, mnohem známější pod názvem oregáno, se řadí mezi nejpopulárnější koření využívaná v české i zahraniční kuchyni. Zvláště v posledních letech, spolu s růstem obliby středomořských receptů, i její obliba raketově stoupá. Ale redukovat dobromysl pouze do role zajímavého ochucovadla by byla škoda. Je to také léčivá bylinka, jejíž účinky lidová medicína využívá už přinejmenším od dob antického Řecka a Říma. Jedním z tradičních léků je také oregánový olej, který si můžeme vyrobit i doma.
Přírodní léčitelství má na Dálném východě tradici, která má již více než tři tisíce let. Již od starověku tamější lékaři zkoumali účinky různých rostlin na lidské zdraví a hledali způsoby, jak by se je dalo v medicíně využít. Díky jejich moudrosti a staletím zkušeností například víme, že zázvor a kurkuma na náš organismus působí velmi blahodárně. A když jejich účinky zkombinujeme v jednom nápoji, vznikne nám pak skvělý domácí lék.
Prvosenka neboli petrklíč je jednou z prvních léčivých bylinek, které se na jaře objevují v naší přírodě. Jejich účinků si naši předkové všimli před mnoha sty lety a díky tomu také vzniklo mnoho různých přípravků, které si i dnes lze celkem snadno vyrobit a poté využívat v domácí lékárničce. Podívejme se na recepty, díky nimž si můžeme doma vyrobit tinkturu a také prvosenkový sirup i čaj.
Pampeliška patří spolu s kopřivou k nejčastěji využívaným rostlinám při různých formách detoxikace neboli očisty organismu. Tradičně se z ní připravuje čaj a různé sirupy i medy, ale velmi chutná je i pampelišková limonáda. Její příprava není nijak náročná, jen se musíme připravit na to, že nám zabere trochu času. Ale výsledek za to stojí.
Květový pyl v sobě obsahuje velké množství zdraví prospěšných látek, které mají na lidský organismus tak pozitivní účinky, že ho využívá nejen přírodní medicína, ale i farmaceutický a kosmetický průmysl. Název je možná mírně matoucí – nejedná se o čistý pyl oklepaný z květů, ale o ten, který už včely sebraly a částečně obohatily. Proto se mu také často říká včelí.
Vlaštovičník patří k nejznámějším bylinkám používaným v tradiční lidové medicíně proti bradavicím. Ty se potírají buď přímo oranžovou šťávou, kterou vytlačíme ze stonku čerstvě odtržené rostliny a nebo se na ně maže tinktura připravovaná z lihu. V domácích podmínkách si také můžeme vyrobit vlaštovičníkový olej, ale ten má trochu jiné využití. Lidová medicína ho doporučuje jako jeden z lepších přírodních přípravků při problémech s akné a různých kožních onemocněních.
Účinnost mnoha tradičních léků naši prababiček potvrdila i moderní věda. Vypadá to, že podle výzkumů, které provedli mikrobiologové na univerzitě v britském Manchesteru, se to týká i bramborové šťávy. Ukázalo se, že obsahuje účinné látky, které v budoucnosti možná doplní a nebo i částečně nahradí antibiotickou léčbu.