Pampeliška patří spolu s kopřivou k nejčastěji využívaným rostlinám při různých formách detoxikace neboli očisty organismu. Tradičně se z ní připravuje čaj a různé sirupy i medy, ale velmi chutná je i pampelišková limonáda. Její příprava není nijak náročná, jen se musíme připravit na to, že nám zabere trochu času. Ale výsledek za to stojí.
Květový pyl v sobě obsahuje velké množství zdraví prospěšných látek, které mají na lidský organismus tak pozitivní účinky, že ho využívá nejen přírodní medicína, ale i farmaceutický a kosmetický průmysl. Název je možná mírně matoucí – nejedná se o čistý pyl oklepaný z květů, ale o ten, který už včely sebraly a částečně obohatily. Proto se mu také často říká včelí.
Vlaštovičník patří k nejznámějším bylinkám používaným v tradiční lidové medicíně proti bradavicím. Ty se potírají buď přímo oranžovou šťávou, kterou vytlačíme ze stonku čerstvě odtržené rostliny a nebo se na ně maže tinktura připravovaná z lihu. V domácích podmínkách si také můžeme vyrobit vlaštovičníkový olej, ale ten má trochu jiné využití. Lidová medicína ho doporučuje jako jeden z lepších přírodních přípravků při problémech s akné a různých kožních onemocněních.
Účinnost mnoha tradičních léků naši prababiček potvrdila i moderní věda. Vypadá to, že podle výzkumů, které provedli mikrobiologové na univerzitě v britském Manchesteru, se to týká i bramborové šťávy. Ukázalo se, že obsahuje účinné látky, které v budoucnosti možná doplní a nebo i částečně nahradí antibiotickou léčbu.
Slupky z cibule po většinu roku rovnou vyhazujeme do odpadků nebo na kompost. Výjimkou jsou snad jen velikonoční svátky, kdy se je často používá k přírodnímu barvení vajec. Ale jak ukázaly vědecké výzkumy, cibulové slupky nemusí být jen zbytečné smetí nebo jednou za rok tradiční barvivo. Dají se využít i ve prospěch našeho zdraví.
Bobkový list je spolu s novým kořením a černým pepřem nedílnou součástí směsi směsi zvané divoké koření, kterou v naší zemi většina lidí téměř každodenně používá při přípravě polévek a omáček. Se zdravím si ho převážně moc nespojujeme, přitom v lidové medicíně se už mnoho let používá celkem běžně. Velmi populární je také při různých detoxikačních kůrách. My se ale budeme tentokrát věnovat přípravě sirupu na kašel.
Pecky jsme zvyklí vyhazovat. Převážně jsou velmi tvrdé a i ty, které se dá nějakým způsobem rozkousat, mají většinou nepříjemnou hořkou chuť. Ale existují situace, kdy naše rozhodování, jestli něco budeme jíst a nebo to vyhodíme, by se nemělo opírat pouze o verdikt chuťových pohárků. To je právě případ pecky z avokáda, která je doslovně nabitá zdravím.
Kaštanová mast se již stovky let řadí k nejoblíbenějším lidovým přípravkům používaným na křečové žíly. Existuje mnoho různých domácích receptů na její výrobu, my se podíváme na dva. U prvního hlavní surovinou budou plody kaštanu u druhého pro změnu léčivé látky budeme získávat z květů.
Propolisová tinktura má v lidové a domácí medicíně má velmi široké využití – podle některých léčitelů je to dokonce téměř všelék. Ale nejčastěji se ji doporučuje pro posílení celkové obranyschopnosti organismu, různé potíže spojené s nachlazením či sezónními virózami a také některé kožní problémy (tam se používá i zevně). Tinktura se dá normálně koupit v obchodě, ale pokud máme přístup k surovému propolisu, stojí za to si její výrobu vyzkoušet doma – efekt kupované a domácí je více méně stejný a cenově by nás to mělo vyjít výrazně levněji.
Hloh je v lidovém léčitelství velmi oblíbenou rostlinou. Používají se hlavně květy, ze kterých se tradičně připravuje různé léčivé odvary neboli bylinkové čaje, a nebo plody. Z těch se pro změnu v domácích podmínkách často připravuje tinktura nebo sladké kapky. Obě léčiva se podávají mimo jiné na posílení imunity, zvláště během zimních období nás mohou chránit před chřipkami a nachlazením. Hloh se také považuje za dobrý lék na potíže s vysokým tlakem a se srdcem.
Obyčejné malé červené ředkvičky jsou u nás velmi oblíbené, nejčastěji je jíme jen tak nebo přidáváme do různých salátů. Jejich příbuzní, ředkev černá a bílá, si ale teprve větší množství fanoušků hledají. Zvláště té první by si měli všimnout všichni, kdo jednou za čas dopřávají svému organismu pořádnou očistnou kúru (i když nejen ti, k jídlu jsou obě také výtečné). Detoxikace pomocí černé ředkve je velmi oblíbená v západních zemích – mnoho lidí na ni nedá dopustit a dopřává si ji spolu s blížícím se jarem.
Kurkumu zná lidstvo již více než čtyři tisíce let. A přibližně stejnou dobu trvá i její využití k léčebným účelům. Nejdříve si tohoto koření všimla ajurvéda a čínská medicína, později se díky oblibě východních léčebných postupů dostaly znalosti o jeho prospěšných účincích i do našeho civilizačního okruhu. V dnešní době vlastnosti kurkumy pečlivě zkoumá i moderní věda, která závěry starověkých lékařů v mnoha případech potvrzuje. Existuje nepřeberné množství různých léčivých směsí z kurkumy, jednou z nejoblíbenějších a zároveň nejjednodušších na přípravu je tak zvaná zlatá pasta.
Cibule má vysoký obsah vitamínu C, zinku, železa a také síry. Navíc v ní najdeme glykosidy, flavonoidy a mnoho zdraví prospěšných enzymů. V domácí medicíně je využívaná už od pradávna, spolu s česnekem se jí občas označuje za přírodní antibiotikum. A tak není divu, že existuje spousta různých návodů, jak si z ní vyrobit různé domácí léky. Podívejme se na recepty těch nejznámějších.
Jak dokládají starověké zápisy, léčivé vlastnosti šípků jsou lidstvu známy už od pradávných dob. A to, co věděli šamani či babky kořenářky potvrdila i věda. Šípky jsou opravdu velmi zdravé a rozhodně by neměly chybět v žádné domácí lékárničce. Na podzim si je snadno můžeme nasbírat a nasušit, kdo to nestihne, nemusí zoufat. Vždy se je dá koupit už usušené. A z nich si pak můžeme celou zimu připravovat skvělý šípkový čaj.
Ostružiny v sobě obsahují nemalé množství velmi silných antioxidantů, které působí jako prevence proti rakovině. Také jsou dobrým zdrojem vitamínů C a E. Dozrávají průběžně od července až do září, v zimě se sice dováží, ale jsou nekřesťansky drahé, proto má smysl je nějakým způsobem uskladnit. Nejčastěji se mrazí nebo zpracovávají na šťávu či sirup. Také z nich můžeme připravit ostružinový ocet.
Výhonky mladé zelené pšenice jsou doslovně nabité zdravím. Najdeme v nich vitamíny, minerály i antioxidanty (mimo jiné velmi silný chlorofyl). Celkově zlepšuje imunitu organismu, pomáhá lépe trávit, reguluje tlak a díky zelené pšenici se nám při různých dietách podaří výrazně rychleji zhubnout. Podívejme se na to, jak ji lze v domácích podmínkách vypěstovat a pak co vše s ní můžeme dělat.
Angrešt patří mezi sezónní ovoce, se kterým se mimo letní měsíce téměř vůbec nesetkáme. Je dobrým zdrojem vitamínu C, najdeme v něm i vitamíny A, B a P a také železo, draslík, sodík, fosfor a vápník. Jeho konzumace posiluje kosti, má detoxikační a mírně močopudné účinky a také posiluje imunitu. Proto je dobré si trochu úrody uskladnit i na zbytek roku. Můžeme to udělat například tak, že si připravíme zdravý domácí angreštový sirup.
I obyčejný kvalitní med je velmi zdravý. Obsahuje mnoho prospěšných látek, má antibakteriální účinky, zlepšuje trávení, přidá energii, dokonce se ho dá užívat i zevně při péči o pleť, menších zraněních či kožních problémech. Jeho účinky lze zesílit i správnou kombinací různých léčivých rostlin. Podívejme se na to, jak se bylinkové medy vyrábí a na několik nejobvyklejších receptů.
Jak postupně roste obliba přírodní léčby, lidstvo se začíná vracet k metodám našich prapředků, které moderní medicína nejdříve v technokratické pýše zavrhla, ale dnes je s pokorou znovuobjevuje. To se týká například léčby pijavicemi neboli hirudoterapie. V případě léčení některých neduhů je překvapivě úspěšná. Ale samozřejmě jsou s ní spojena i určitá rizika.
Nohy jsou vystavené neustálé námaze. Musí snášet nejen naši váhu, ale také se mačkají v botách, svírají je ponožky, ve kterých leckdy najdeme hlavně syntetické materiály, působí na ně horko a samozřejmě je ovlivňuje i druh a intenzita naší fyzické aktivity. Měli bychom o ně hodně pečovat, protože jejich stav má mimo jiné i vliv na naši psychiku. Jednou z forem péče může být i koupel, kterou si dopřejeme vždy, když jsou naše nohy hodně unavené.