
Slupky z cibule po většinu roku rovnou vyhazujeme do odpadků nebo na kompost. Výjimkou jsou snad jen velikonoční svátky, kdy se je často používá k přírodnímu barvení vajec. Ale jak ukázaly vědecké výzkumy, cibulové slupky nemusí být jen zbytečné smetí nebo jednou za rok tradiční barvivo. Dají se využít i ve prospěch našeho zdraví.
Pecky jsme zvyklí vyhazovat. Převážně jsou velmi tvrdé a i ty, které se dá nějakým způsobem rozkousat, mají většinou nepříjemnou hořkou chuť. Ale existují situace, kdy naše rozhodování, jestli něco budeme jíst a nebo to vyhodíme, by se nemělo opírat pouze o verdikt chuťových pohárků. To je právě případ pecky z avokáda, která je doslovně nabitá zdravím.

Cibule má vysoký obsah vitamínu C, zinku, železa a také síry. Navíc v ní najdeme glykosidy, flavonoidy a mnoho zdraví prospěšných enzymů. V domácí medicíně je využívaná už od pradávna, spolu s česnekem se jí občas označuje za přírodní antibiotikum. A tak není divu, že existuje spousta různých návodů, jak si z ní vyrobit různé domácí léky. Podívejme se na recepty těch nejznámějších.
Jak dokládají starověké zápisy, léčivé vlastnosti šípků jsou lidstvu známy už od pradávných dob. A to, co věděli šamani či babky kořenářky potvrdila i věda. Šípky jsou opravdu velmi zdravé a rozhodně by neměly chybět v žádné domácí lékárničce. Na podzim si je snadno můžeme nasbírat a nasušit, kdo to nestihne, nemusí zoufat. Vždy se je dá koupit už usušené. A z nich si pak můžeme celou zimu připravovat skvělý šípkový čaj.
Vlaštovičník patří mezi nejznámější a zároveň nejúčinnější přírodní léky proti bradavicím. Stačí je několik dní až týdnů potírat oranžovou šťávou, která se objeví na místě řezu a většinou je po problémech. Nevýhodou této léčby je sezónnost, potřebujeme mít vždy po ruce dostatek čerstvé bylinky, což například v zimě není možné. V těchto měsících své uplatnění ale najde vlaštovičníková tinktura. Navíc nemusíme omezovat využití této bylinky pouze jako lék proti bradavicím, lidová medicína ji doporučuje i při jiných neduzích.*